Analýza knihy: 1. kapitola - Full salvation for soul and body (Carter, Russell Kelso)

Analýza knihy, první kapitoly, první část

The atonement for sin and sickness; Full salvation for soul and body (Carter, Russell Kelso)

Dobře podíváme se další text a zjistíme čím mohl být ovlivněn autor. Cituji z první kapitoly:

CHAPTER I. F'arjdojn; ok Past Sin.

" Who his own self bare our sins in his own body on the tree, that we, being dead to sins, should live unto righteousness. " 1 Pet. ii. 24. It is hardly necessary to attempt to show that the Atonement was intended to cover commits- ted sin. This little book is written primarily for Christians, and of course there is not a Christian on the face of the earth who does not believe that the death of our Lord provides a full and free pardon for all our past sins, and all our past unrighteousness. Nevertheless it may be well to quote Scripture on this point, that the whole argument may be presented together. " Who was delivered for our offences, and was raised again for our justification." — Eom. iv. 25. "For all have sinned, and come short of the glory of God ; being justified freely by his grace through the redemption that is in Christ Jesus ; whom God hath set forth to be a propitiation through faith in his blood, to declare his righteousness for the remission of sins that are past, through the forbearance of God." — Eom. iii. 23-25. " By him all that believe are justified from all things." — Acts xiii. 39. tl All we like sheep have gone astray ; we have turned every one to his own way ; and the Lord hath laid on him the iniquity of us all." — Isa. liii. 6. " Thou wilt cast all their sins into the depths of the sea." — Micah vii. 19. " I, even I, am he that blotteth out thy transgressions for mine own sake, and will not remember thy sins." — Isa. xliii. 25. " I have blotted out, as a thick cloud, thy transgressions, and as a cloud, thy sins ; return unto me ; for I have redeemed thee." — Isa. xliv. 22. "He made intercession for the transgressors." — Isa. liii. 12. " Bless the Lord, O my soul, and forget not all his benefits : who forgiveth all thine iniquities." — Ps. ciii. 2, 3. " And he shall redeem Israel from all his iniquities." — Ps. cxxx. 8. Of course we could consume hours in simply reading the Scriptures upon this point. Jesus Christ came into the world to save sinners ; and every Christian believes, if he believes at all, that the Atonement covers all his past sins and all his past unrighteousness, up to the present moment. He who does not believe this, directly confesses that he would be lost if he should instantly die. The pardon of past sin is, of necessity, the first boon to the sinner. He feels condemned; his offences are like mill-stones about his neck, and he cries unto God for release from the death sentence, which he can feel hanging over his head. Having obtained pardon, the soul feels justified by faith, and has peace with God, through our Lord Jesus Christ. Christ becomes the Elder Brother, and " Our Father " rises to the lips, and thus, Adoption is realized. Many Christians live for years on the very first round of the ladder. They have received pardon for past offences, and nothing more. They do not feel fully justified up to the present moment ; have very little peace, and do not dare to declare their adoption into the family of the Lord. 

(Překlad: Mnoho křesťanů žije roky na prvním kole žebříčku. Dostali odpuštění za minulé prohřešky a nic víc. Až do současnosti se necítí plně ospravedlněni; mají velmi málo pokoje a neodvažují se prohlásit jejich přijetí do rodiny Páně.)

Are you a Christian ? is answered with evident reluctance by the hesitating, " I hope so." But all such are fully aware of their privilege and duty in the premises. They know that they ought to have peace, to feel sure of their pardon, and to know the family to which they belong well enough to declare their relationship without any misgivings. This full experience and faith constitute justification. 

(Překlad: "Vědí, že by měli mít klid, být si jisti svým odpuštěním a znát rodinu, do které patří, natolik dobře, aby bez jakýchkoli pochybností prohlásili svůj vztah." (tj. k Bohu, pp) " Tato plná zkušenost a víra představují ospravedlnění." - POZNÁMKA: JDE O MYSTIFIKACI. SPASENÍ NESTOJÍ NA POCITECH, ALE NA VÍŘE A DŮVĚŘE V BOHA, NA DŮVĚŘE VE SMLOUVU S BOHEM.)

Just here I call special attention to the fact that justification, in the very nature of the case and of the word, has reference only to the past. Even Dr. Charles Hodge frankly acknowledges the " apparent solecism " in speaking of the pardon or justification of future sins. To most men's minds such language is an actual solecism. My own common sense tells me that I can not be pardoned today for sins that will be committed to-morrow. The Romanist buys an " indulgence " for future sin (česky: shovívavost k budoucímu hříchu, pp); but even the daring presumption of a John Tetzel never ventured to call these licenses by the name of pardon. And I most earnestly maintain that the man who teaches that, at conversion, the soul is justified from all the sins of the past, and from all the sins of the future, is just as much preaching an indulgence for sin, as ever did the famous monk of Reformation times ("Upřímně tvrdím, že člověk, který učí, že při obrácení je duše ospravedlněna ze všech hříchů minulosti a ze všech hříchů budoucnosti, káže shovívavost za hřích stejně jako kdysi slavný mnich z doby reformace" překlad věty; TO ZNAMENÁ, ŽE CARTER SCHVALOVAL TYTO "LICENCE", SCHVALOVAT VÍRU V ODPUŠTĚNÍ HŘÍCHŮ V BUDOUCNU. TO JE MIMOŘÁDNÝ ÚLET. p.p.). Hear Ezekiel : "But when the righteous turneth away from his righteousness, and committeth iniquity, and doeth according to all the abominations that the wicked man doeth, shall he live ? All this righteousness that he hath done shall not be mentioned : in his trespass that he hath trespassed, and in his sin that he hath sinned, in them shall he die." — Ezek. xviii. 24. " The righteousness of the righteous shall not deliver him in the day of his transgression ; neither shall the righteous be able to live for his righteousness in the day that he sinneth." — Ezek. xxxiii. 12. The Church needs a radical reformation to-day on this point. There are too many indulgences sold. The successors of John Tetzel proclaim today you can r t not live without sin; therefore the Atonement pardons you in advance for the unavoidable transgressions of the morrow. Ezekiel is not read, and a false theology paralyzes the activities of many souls. My brother, realize the truth. Pardon refers to the past. Justification establishes your present standing, not your future actions. Jesus Christ grants no indulgences for sin. But learn that there is a wider and deeper experience than this. Something more is included in the Atonement. Open your eyes ; reach forth your hands ; go boldly on, and you shall obtain.

Výsledek analýzy I.

Z citovaného textu lze vyčíst několik aspektů a rysů přesvědčení autora:

1. Autor věří, že smrt Pána Ježíše Krista poskytuje plné a bezplatné odpuštění za všechny minulé hříchy a nepravosti. Toto odpuštění je považováno za základní dar pro hříšníky a první projev milosti.
2. Autor zdůrazňuje biblické verše, které potvrzují, že Ježíšova oběť na kříži zahrnuje odpuštění minulých hříchů a jejich odstranění.
3. Autor také poukazuje na to, že někteří křesťané zůstávají ve své víře na úrovni odpuštění minulých hříchů a nemají plné pochopení svého ospravedlnění v současnosti. Tito křesťané nejsou plně přesvědčeni o svém přijetí do rodiny Páně a mají jen málo pokoje.
4. Autor uvádí, že "očištění" nebo "ospravedlnění" se vztahuje pouze k minulosti a nemá být zaměňováno s odpouštěním nebo ospravedlněním budoucích hříchů. Věří, že nemůže být uděleno odpuštění za hříchy, které budou spáchány v budoucnosti. POZNÁMKA: ALE VŽDYŤ TEN EZECHIEL SE DÁ CHÁPAT DVĚMA ZPŮSOBY... AUTOR TO SPÍŠ CHÁPE PERFEKCIONISTICKY - ŽE JE TŘEBA DÁT VÍCE DŮRAZU NA POKÁNÍ A TJ. SKUTKY. Protože Ez klade důraz na skutky, ale to je právě to v čem selháváme; důraz na Ezekiele může vést k legalismu. Záleží na přístupu. P.P.
   
5. Autor kritizuje některé názory a praktiky, které považuje za "prodej odpustků". Upozorňuje na nutnost radikální reformace církve na tomto bodě a odmítá myšlenku, že by bylo možné dopředu odpuštění budoucích nevyhnutelných přestupků.

Na základě této pasáže bychom mohli spekulovat, že autor mohl být ovlivněn tehdejšími evangelikálními hnutími, která se zabývala otázkou odpuštění hříchů a ospravedlněním skrze víru v Ježíše Krista. Pentekostální a charismatické hnutí v té době teprve začínala formovat, a proto není jasné, zda byl autor přímo ovlivněn těmito konkrétními směry.

Poznámka #1: Použité odkazy:  ChatGPT vypíše, které odkazy používá autor.

Poznámka #2: Víra v "licenci" na odpuštění:  ChatGPT provede ještě jednu analýzu, kde zjistí zda autor věří v odpuštění budoucích hříchů a tedy jakousi "licenci" na odpuštění všech hříchů i těch budoucích. Odkazuje zřejmě na Luthera. V tomto smyslu by se autorova víra vylučovala s perfekcionistickým smýšlením Hnutí svatosti (19. století) a pentekostálních věřících (20. století).

Výsledek analýzy II.

Z citovaného textu lze pozorovat, že autor této knihy zdůrazňuje, že odpuštění a ospravedlnění mají vztah pouze k minulosti a nemají být zaměňovány s odpouštěním budoucích hříchů. Tímto způsobem autor nepodporuje myšlenku "licence" na odpuštění všech hříchů, včetně těch budoucích.

Autor cituje verše jako Ezekiela 18:24 a 33:12, které zdůrazňují, že spravedlivý člověk nemůže být ospravedlněn za budoucí hříchy. Toto je v souladu s tradicemi reformace, zejména s učením Martina Luthera, který zdůrazňoval, že ospravedlnění je skrze víru a milost, ale nemá vztah k budoucím hříchům.

Takže na základě této pasáže lze říci, že autor nevěří v odpuštění budoucích hříchů a zdůrazňuje, že ospravedlnění má vztah k minulosti a současnosti, ne k budoucím činům. Tato víra by se neshodovala s perfekcionistickým smýšlením Hnutí svatosti (19. století) a pentekostálními věřícími (20. století), kteří často zdůrazňovali "svatost života" a dokonalost v budoucnosti.

Odkazy na bibli

Autor v textu cituje několik biblických veršů. Zde je seznam těchto veršů a jejich názvy v českém překladu (Český ekumenický překlad):

1. 1 Petrův 2:24 - "Který sám nesl naše hříchy ve svém těle na dřevě, abychom my, mrtví hříchům, žili spravedlnosti; z jehož rány jste uzdraveni byli."
2. Římanům 4:25 - "On byl vydán pro naše přestoupení a byl z mrtvých vzkříšen pro naše ospravedlnění."
3. Římanům 3:23-25 - "Všichni sice zhřešili a jsou bez chvály Boží, a jsou ospravedlněni darmi jeho milosti skrze vykoupení, který je v Kristu Ježíši, kterého Bůh dal za smírčí oběť skrze víru v jeho krev a tím projevil svoji spravedlnost."
4. Skutky apoštolů 13:39 - "A všichni, kdo věří, jsou ospravedlněni ze všeho, od čehož jste se nemohli ospravedlnit zákony Mojžíšovy."
5. Izajáš 53:6 - "Všichni jsme zabloudili jako ovce, každý jsme se ubíral svou cestou; ale Hospodin na něj obrátil všech naše nepravosti."
6. Micheáš 7:19 - "On bude smeteno do nejhlubšího moře všechny naše viny."
7. Izajáš 43:25 - "Já, já jsem ten, kdo smazává tvé nepravosti pro svou vlastní vůli a na tvé hříchy si nevzpomínám."
8. Izajáš 44:22 - "Odpuzuje jako mrak tvé nepravosti, jako oblak tvé hříchy. Navrať se ke mně, vždyť jsem tě vykoupil."

Toto jsou verše, které autor cituje k podpoře svého tvrzení o odpuštění minulých hříchů a ospravedlnění skrze víru v Ježíše Krista.

Úvod ke knize: Víra Russella Kelso Cartera (r. ~1884)

The atonement for sin and sickness; Full salvation for soul and body (Carter, Russell Kelso) - free

Kniha z roku 1884 poskytuje návod jak se uzdravit z nemoci a co vše je třeba udělat proto, aby si věřící zasloužil uzdravení. Autor věří, že pro uzdravení je třeba veřejně vyznávat víru (tj. proklamace). V bibli nic takového nenacházíme. Autor věří, že je třeba mít velkou víru na to, aby člověk byl uzdraven tj. na veřejnou proklamaci víry je třeba mít dost víry... Všimněte si jak hned na počátku autor má potřebu svádět boj s ďáblem. Zdá se tedy, že důraz bude kladen silně na duchovní boj s duchovním zlem. Tak velký důraz vidíme ve hnutí víry, ale v bibli nikoliv. Na začátku je vidět, že autor věří, že je uzdraven. Ale přitom hned na to píše, že před vyznáním dostal křeče. Což zrovna nezní moc jako uzdravení, ale spíše jako popírání příznaků nemoci, popírání nemoci, popírání reality právě tak jako to známe z hnutí víry. Všimněte si také, že autor skutečně za tyto křeče a vnitřní neklid obviňuje ďábla, jakože to byl duchovní útok. Je to opět v perfektním souladu s učením hnutí víry, které však oficiálně zatím ještě nevzniklo, protože ho měl zformovat až E.W. Kenyon. Autor také popisuje že nevolal starší sboru, ale přítele, který na něj vložil ruce a pomazal ho olejem (tj. praxe, která není v souladu s biblí, protože olejem mají mazat starší sboru při nemoci, ne přítel. Je to obcházení autority sboru a velmi to připomíná pentekostální praxi.). Dále píše o praxi nárokování, podobně jako známe z hnutí víry (například Kenneth Copeland je tím velmi známý, ale je to tam všeobecná praxe).

"Nemohl jsem tedy získat pomoc od člověka a tento fakt mě zcela zanechal sám na Boha. Důvěřoval jsem v Něj a usiloval jsem, abych se nespoléhal na vlastní chápání. Ale alespoň tímto způsobem jsem Ho nepřiznal veřejně; to znamená, že jsem nevyznával svoji víru v této věci. Během dvou let jsem však byl přiveden k pevnému přesvědčení a přesvědčení ve mně rostlo, že musím učinit veřejné vyznání. V této chvíli byl ďábel připraven. Řekl: "Teď když takovou věc vyznáš, i kdyby to byla pravda, nebudeš mít dostatečně silnou víru; okamžitě onemocníš a přivedeš vyznání do zmaru a sebe do zmatek." Modlil jsem se pouze: "Ó, Pane, ujisti mě o pravdě a vyznám ji; nemám nic společného s následky*, to je Tvá část." No, Ježíš mi dal jistotu a asi před dvěma lety jsem veřejně oznámil svou víru na setkání konaném ve St. George's Hall v Philadelphia. Velmi krátkou dobu před tímto vyznáním mě ďábel napadl těžkými křečovitými bolestmi a vnitřním narušením. Odolal jsem ve víře, a volal jsem svého přítele a bratra v Kristu, G. W. McCalla. Položil na mě ruce, namašťoval mě olejem ve jménu Páně, oba jsme si ihned nárokovali osvobození od hrozícího problému a Pán mě zcela uzdravil." Autor také věří v úplné a tedy dokonalé uzdravení prostřednictvím odpuštění hříchů, které se zpřístupňuje vírou bez pochyb*.

(Poznámka - * popírání reality, podobně jako to vyučoval například Quimby)

Autor se obrátil na Boha jako na svou jedinou naději a pomoc v situaci, kterou popisuje kvůli své nemoci. Text vyjadřuje osobní zkušenost autora, který hovoří o své víře v Boha a své rozhodnutí veřejně vyznat tuto víru. Zdá se, že autor věří v důležitost víry, modlitby a Božího zásahu v uzdravení. Jeho přesvědčení je také spojeno s odporováním pokušení a důvěrou v Boží ochranu. Silný důraz je kladen na duchovní boj, vyznávání víry v zaslíbení, které vydobil Kristus a jejich nárokování.

* * *

"Aby zabránil mému vyznání víry, ďábel* připomenul toto napadení. Argumentoval následujícím způsobem: „Je pravda, že jsi za poslední dva roky a více nebyl nemocen, ale měl jsi lehké záchvaty (atacky? Jako ďáblovo napadení? p.p.) nachlazení atd. Bylo by lépe kdyby sis nedovoloval takové radikální postavení, protože pokud to uděláš, jistě dostaneš silné nachlazení - víš, že máš v zimě vždy jedno nebo dvě, a tak se dostaneš do potíží.*" Řekl jsem: „Ježíš má část na péči, já mám část na věření a vyznání."

(Poznámka: Autor zde vidí nepřítele a duchovní boj, je přesvědčen, že duchovní nepřítel je blízko něj až tak, že s ním může mluvit prostřednictvím myšlenek. Věří, že ty myšlenky jsou od něj, nejsou jeho. p.p.)

Tak byl překročen Rubikon a vyznání mé víry bylo veřejně zveřejněno několika lidem. Tehdy jsem chtěl na toto téma něco napsat, ale z různých důvodů se to nestalo. A nyní, po dvou letech důvěry a vytrvání, začínám zaznamenávat, co Bůh udělal pro mou duši a tělo. Mezitím o tomto tématu mluvilo a psalo několik lidí - o tom, že Ježíš má moc zachránit od tělesné nemoci; ale je to nešťastné, že někteří z nich se dopustili chyby v ignorování všech přirozených zákonů, tvrdíce, že člověk skoro nemusí spát ani jíst, pokud práce Páně na něj tlačí; ale Bůh se zaručeně postará o něho přes jakoukoli fyzickou námahu. Toto chápu jako vážnou chybu. Mojžíš a Eliáš se postili čtyřicet dní a nocí, ale v každém případě jim zvláštní, jasné a nezaměnitelné zjevení Boží ruky a Jeho vůle učinili cestu, která byla před nimi, rovnou. Pokud Pán chce, abych pracoval několik dní bez přirozeného odpočinku, udělá povinnost jasnou nadpřirozenými znameními. Když to udělá, budu pracovat a důvěřovat mu za následky.

S radostí svědčím, že milý Pán mě po dobu těchto dvou let udržoval v tělesném zdraví. Dokonce ani vážné nachlazení, které zima vždy přináší, se neobjevilo. Ďábel se několikrát snažil, abych onemocněl; předběžné příznaky byly cítit a způsob, jak se stát nemocným, byl pro mě doslova pokušením. Ale pokaždé se se mnou postavil Pán Ježíš; jednoduše jsem mu řekl, že mě musí zachránit, a bylo hotovo. Příznaky* se nevyvíjely, ale zmizely. Trochu chrapotu se trápil několik dní, sloužil jako příležitost pro víru, a to bylo všechno.

(Poznámka: Jako čtenáři musíme správně odlišit hodnocení příznaků. Autor se zaměřuje na příznaky, nikoliv na nemoc jako takovou a nezmiňuje, že by vyhledával lékaře, nezmiňuje lékařskou diagnózu. Je pravděpodobné, že podobně jako Quimby nebo stoupenci hnutí víry by lékaře nevyhledal. Toto jednání lze vidět i u esoteriků a samoléčitelů, kteří spoléhají na různé "filosofie" léčení a samoléčení, různé "léčitelské" časopisy jako je Regenerace, Meduňka, apod. a sami si dělají diagnózi. Takové pacienti mají společné to, že nevyhledají lékaře, ale dělají si diagnostiku podle příznaků a jsou přesvědčeni o svých neexistujících chorobách jen na základě somatických příznaků, bez lékařské diagnostiky. Autorův případ může být odlišný, kdy sice lékařskou diagnózu zná, ale snaží se vypořádat s těžkou a tvrdou realitou pomocí víry, že vymizení příznaků znamená vymizení nemoci. Může to být jeden z obranných mechanismů, kdy se pacienti chtějí vyhnout lékaři, aby nezažívali úzkost z reality onemocnění a fyzického handikepu. Vyhnutí se lékaři nebo omezení jeho působení v životě tak zmírňuje úzkost, stres a víra pak pomůže přemáhat účinky stresu. Nicméně i tak jsou známky stresu patrné: například "křeče" a "vnitřní narušení". p.p.)

Tohle je tedy mé vyznání. Věřím, že Ježíš „nese mé hříchy - všechny - na svém těle na kříži“, a věřím, že „vzal mé neduhy a odnesl mé nemoci“. Pokud je nesl za mě, nemusím je nést sám; takže to prostě věřím a volám, z nejhlubšího nitra mé bytosti, Chvála Pánovi! Samozřejmě vím, že vyznávám víru v část zkušenosti, která nemůže být skryta před očima těch kolem mě. Člověk může hřešit a cítit se odsouzený vlastním srdcem, a nikdo o tom nemusí vědět; ale nemůže být vážně nemocný, aniž by se to stalo zřejmým faktem. To vše jsem počítal. To znamená, že jsem to celé svěřil do rukou svého Spasitele a lékaře. Nemám nic společného s budoucností; žiji přítomným dechem pro tělo a přítomnou vírou pro duši. Ale rázně vyznávám svou víru, že Hřích a Nemoc jsou od ďábla*, zatímco Svatost a Zdraví jsou od Boha. Pokud hřeším, je to proto, že ďábel získává převahu v mé duši, a pokud jsem nemocný, je to proto, že získává převahu v mé těle. V obou případech není žádná nutnost. Na následujících stranách budou nalezeny důvody pro víru, která je ve mně. Chvála Pánu!"

(Poznámka: * - víra, že nemoc je od ďábla je typická pro Hnutí víry, narozdíl od tradičního křesťanství, kde Bůh je ten kdo posílá nemoc jako zkoušku, varování, důkaz Boží moci nebo trest za hřích; příklady najdeme v knihách Exodus: 10 egyptských ran - mor na Egypťany, Numeri 12 - trest Miriam, Jób, atd. Quimby byl antinábožensky založený, věřil v to, že nemoc je způsobena lží, manipulací a sugescí. Byl by toho názoru, že přesvědčení o hříchu je podvod a klam, který způsobuje nemoc. V tomto smyslu, autor knihy je přesvědčen o odpuštění hříchů a z toho vyvozuje uzdravení. Ale je to jiná víra než u Quimbyho stoupenců. Nicméně oba směry mají společné individualismus a oddělení se od většinovou společností uznávaného proudu ať už jde o oficiální lékařství nebo oficiální tradiční církve.)

Na základě tohoto úryvku nelze jednoznačně určit konkrétní teologii autora. Nicméně, zdá se, že autor věří v Boží moc udržet ho ve zdraví a osvobodit od tělesné nemoci. Vyjadřuje přesvědčení, že nemoc a hřích pocházejí od ďábla, zatímco svatost a zdraví jsou od Boha. Autor zdůrazňuje důvěru ve víru v Boží péči a zřeknutí se budoucnosti ve prospěch života v přítomnosti.

Pokus o identifikaci víry

Úvodní text

Na základě textu ze str 2. ("Církev omezuje usmíření Ježíše Krista. ...Začal jsem věřit, že můj Božský Mistr vzal na sebe nejen mé hříchy, ale také nesl mé tělesné nemoci a že bych se mohl díky prosté víře osvobodit nejen od toho prvního ale také od toho druhého. ... Odpustil mi mé minulé provinění a vyléčil mou minulou nemoc," tvrdí autor bez předložení důkazů, " – srdeční chorobu. ). 

Je tam také důležitá zmínka o tom jaké zdroje četl než dospěl ke svým přesvědčením o víře, ale zároveň se zásadně distancuje od těchto zdrojů.
"Na toto téma nebylo zveřejněno jediné slovo, protože literatura o léčení vírou se omezovala na první díl Dr. Cullise „Faith Cures“ a „Dorothea Trudel“ kromě takových obecnějších děl, jako od Horace Bushnella „Nature and the Supernatural“ (Přirozeno a nadpřirozeno). Nemohl jsem proto získat žádnou pomoc od člověka a tato skutečnost mě naprosto vrhla na Boha...."

Autor věří, že byl vyléčen z choroby srdeční ale nevíme zda mu byla lékařem diagnostikována, nebo se jednalo pouze o somatické projevy následků války, - nějakou poruchu se zpracováním stresu. Autor se nevěnuje tomu kdo mu diagnostikoval nemoc a jaké lékařské vyšetření podstoupil. Proto se obávám, že by také mohlo jít o případ somatické nemoci.

Autorova víra (LLM)

Na základě uvedeného textu lze identifikovat následující aspekty a rysy autorova přesvědčení a víry:

1. Autor věří, že Ježíš Kristus přijal naše hříchy a zemřel na kříži za naši spásu, jak je uvedeno ve větě "I believe that Jesus 'bare my sins - all of them - in his own body on the tree'".

2. Autor rovněž věří, že Ježíš převzal naše nemoci a trpěl za ně, což mu umožňuje být osvobozen i od tělesné nemoci. Ve větě "I believe that 'he took my infirmities*, and bore my sicknesses**" vyjadřuje svou víru v Boží moc uzdravovat tělesné neduhy. (ἀσθενείας [astheneias] - nedostatek síly, slabost, křehkost, utrpení, neštěstí, také nemoc - ale může to být i nedostatek víry tj. křehkost; νόσους [nosús] - nemoc)
   

3. Autor se odvolává na biblická místa, jako je Matouš 8,17 a Žalm 103,3, která považuje za platná i pro současnost, a důvěřuje, že tato slova mají praktickou aplikaci na uzdravování dnes. Žalm 103 mluví o křehkosti člověka a jeho potřebě Hospodina, ovšem zaslíbení je kontextuálně podmíněno ve verši 18. Jeho milosrdenství a věrnost jsou k těm, kteří dodržují jeho smlouvu.

4. Autor se soustředí na život v přítomnosti a důvěřuje, že Bůh je schopen zachovat ho od hříchu i nemoci. Vyjadřuje to ve větě "I have nothing to do with the future; I live by present breath for the body, and present faith for the soul."

Zhodnocení podle Bible a správnosti autorových postojů a očekávání je složitější, protože vyžaduje podrobnější analýzu biblických textů a teologických názorů. Nicméně, autorův důraz na Ježíšovu oběť za hříchy a víra v Boží moc uzdravovat nemoci najde určité biblické opodstatnění. Existují teologické směry a denominace, které zdůrazňují Boží uzdravování a víru v tělesné uzdravení jako součást Ježíšovy spásné práce. Mezi takové směry mohou patřit některé charismatické a pentekostální hnutí, která v té době vznikala nebo se rozvíjela. Je však důležité mít na paměti, že konkrétní teologická identifikace autora by vyžadovala další důkladné zkoumání jeho přesvědčení a kontextu, ve kterém žil.

Poznámka překladu (p.p.): Ten 4. bod, ohledně budoucnosti - LLM zapomněl zmínit tuto skutečnost jako samostatný 5. bod. Toto je důležitý rys jeho víry, který se týká vnitřních procesů, které se odehrávají v člověku, který silně spoléhá na víru. Z pohledu psychologicko-teologického, autor se zříká negativních myšlenek a pochybností, které jdou proti jeho víře tím, že říká "nemám nic společného s budoucností". Je to víra, že budoucnost vlastně neexistuje. Věří jen v přítomnost a v momentální stav své víry. Tím se zamotal do nekonečného kruhu, kdy musí sám sebe neustále ujišťovat, že má víru, jinak by přišel o své zdraví. Takže skutečně žije v neustálém napětí a strachu z okolních duchovních sil, totiž z působení ďábla, protože věří, že ďábel je blízko a chce mu ukrást dědictví, zaslíbení a jistoty, na které se podle bible spoléhá.

Kdy vznikaly první pentekostální směry (LLM)

V roce 1884 již existovaly někteří předchůdci pentekostálního a charismatického hnutí, ale ještě se plně neformovala jako samostatné teologické směry. Pentekostální hnutí se obecně spojuje s událostmi z počátku 20. století, konkrétně s hnutím mluvení v jazycích, které začalo roce 1906 na Azusa Street v Los Angeles. Toto hnutí se rychle rozšířilo a stalo se základem pentekostalismu.

Před tímto obdobím existovaly však některé dřívější charismatické projevy (manifesty?) a skupiny, které zdůrazňovaly dar Ducha svatého a jeho projevy ve víře a službě. Například v 19. století bylo v rámci některých evangelikálních a náboženských hnutí viditelné oživení charismatických darů Ducha svatého, jako je mluvení v jazycích a uzdravování.

Vzhledem k tomu, že kniha byla vydána v roce 1884, bylo by zajímavé zjistit, zda autor byl ovlivněn některými ranými charismatickými nebo pentekostálními hnutími, která se v té době mohly rozvíjet. Je možné, že autor měl povědomí o některých charismatických prvcích a naukách, které se objevovaly, a ty mohly ovlivnit jeho přesvědčení o uzdravování a víře v Boží moc. Nicméně, bez bližších informací o autorovi a jeho kontextu je obtížné přesně určit, jaké konkrétní teologické směry by mohl sdílet.

Analýza knihy: The Atonement for sin and sickness

 Vážení čtenáři a návštěvníci blogu,

před časem jsem se pustil do megaprojektu podrobná analýza knihy viz nadpis. Ta kniha je "masakr". Pro mě důkazní materiál v oblasti bádání původ (nejen) letničního učení. Důkaz o původu herezí v pentekostálních kruzích. Šokující je vlastně rok jejího vydání. Na knihu jsem narazil náhodou při pročítání knihy "E.W.Kenyon and His Message of Faith - Joe McIntyre". Přinejmenším zde máme důkaz o pozitivních proklamacích a afirmacích a víře v úplné uzdravení prostřednictvím jeho ran (vykoupení). Což je teologie hnutí víry.

NEVÍM V JAKÉM FORMÁTU TO BUDE. MOŽNÁ TO BUDE JEN VÝTAŽEK. JE TO DLOUHÉ!

Čtení Janova Zjevení

 Tento článek jsou jen poznámky.

Co se v knize Janovo Zjevení píše o andělech ohlašující apokalypsu pomocí trumpet?

Knihy Zjevení, která je poslední knihou Nového zákona Bible, obsahuje mnoho pasáží, ve kterých se hovoří o andělech ohlašujících apokalypsu pomocí trumpet. Toto téma je obsaženo v několika kapitolách této knihy, konkrétně v kapitolách 8 a 9. Zde jsou některé z hlavních bodů:

• Kapitola 8: V této kapitole Jan popisuje, jak sedm andělů dostalo od Boha sedm trubek. Každý anděl v tomto úseku knihy Zjevení fouká do své trubky, což způsobuje různé katastrofické události na Zemi. Trubky jsou znamením Božího hněvu a apokalyptických jevů.

• Kapitola 9: Tato kapitola pokračuje v popisu katastrof, které následují po zaznění trubek. Zde je zmínka o "páté trubce," která je následována vypuštěním hmyzu, který působí bolesti a utrpení lidem, kteří nejsou zpečetěni Bohem.

Celý text Zjevení poskytuje detailní popisy různých apokalyptických vizí a událostí, které mají nastat během posledního soudu. Andělé hrají v těchto událostech důležitou roli, protože jsou ti, kteří ohlašují Boží vůli a provádějí Boží soudy na Zemi.

Popište blíže co se píše v 8. kapitole co oznamují/přináší andělé?

V 8. kapitole knihy Zjevení Bible se popisuje události, které následují po zaznění prvních čtyřech trubek a ohlašují Boží soudy a apokalyptické jevy. Zde jsou konkrétní informace o tom, co se píše v této kapitole:

1. Sedm trubek: V úvodu kapitoly Jan vidí, jak sedm andělů dostává od Boha sedm zlatých trubek. Tyto trubky jsou symbolem Božího soudného zásahu a apokalyptických událostí, které budou následovat.

2. První trubka: Po zaznění první trubky následuje krupobití a oheň, které způsobují zkázu na Zemi, včetně poškození vegetace.

3. Druhá trubka: Po zaznění druhé trubky se popisuje, jak hořící hory a ohnivá moře způsobují zamoření moře a smrt mnoha mořských tvorů.

4. Třetí trubka: Po zaznění třetí trubky padá z nebe velká "hvězda" nazvaná "Černý hořící horící dřevo," která způsobuje kontaminaci vody na Zemi, což má za následek smrt tisíců lidí.

5. Čtvrtá trubka: Po zaznění čtvrté trubky jsou ovlivněny slunce, měsíc a hvězdy, což způsobuje ztenčení světla a tmy na Zemi.

Kapitola 8 knihy Zjevení je plná symbolů a apokalyptických vizí, které popisují božské soudy a katastrofické jevy, které mají postihnout Zemi jako součást posledního soudu. Andělé, kteří foukají do trubek, jsou prostředníky Božího vůle a provádějí tato zjevení a události.

co oznamuje 1. anděl citací z bible ekumenické

První anděl v knize Zjevení Bible oznamuje následující slova:

"Když anděl zatroubil do té trubky, ukázala se krupobití a oheň smíšený s krví; padlo to na zem, a třetina země shořela, třetina stromů shořela a všechna zelen padla."

Toto je citace z Bible, konkrétně z knihy Zjevení, kapitola 8, verše 7. První trubka způsobuje katastrofické jevy na Zemi, včetně krupobití, ohně a smíšené krve, které způsobí zkázu a poškození třetiny Země, včetně vegetace. Tento obraz je jedním z mnoha apokalyptických zjevení, které jsou obsaženy v knize Zjevení a symbolizují Boží soudy a jeho plány pro konec časů.

o jezdcích apokalypsy?

V knize Zjevení Bible se hovoří o čtyřech jezdcích apokalypsy v kapitole 6. Tito jezdci představují různé události a katastrofy, které mají následovat po otevření prvních čtyř pecetí Božího plánu. Každý jezdec je spojen s určitým jevem nebo vývojem, který má zásadní dopady na Zemi a lidskou společnost. Zde jsou čtyři jezdci apokalypsy:

1. Bílý jezdec:

   • Bílý jezdec je prvním z těchto jezdců a je spojen s dobytím a vítězstvím.
   • Drží luk, a když otevře první pečeť, vyjíždí na bílém koni a neslouží k vyvolání hromadné katastrofy, ale symbolizuje dobu začátku.
   • Má korunu a vyjíždí jako vítěz, což může být chápáno jako období míru nebo dobytí.

2. Červený jezdec:

   • Červený jezdec je druhým jezdcem a je spojen s konfliktem, válkou a krvavými událostmi.
   • Drží meč a má moc vyvolat válku na Zemi. Když otevře druhou pečeť, je viděn na ohnivě červeném koni.

3. Černý jezdec:

   • Černý jezdec je třetím jezdcem a představuje hlad, ekonomickou krizi a nedostatek.
   • Drží váhu (nebo vahy) a jezdec slyší hlas stvůrce říkající, že za den práce bude chleba stát denar.
   • Otevření třetí pečetě vyvolává hlad na Zemi.

4. Bledý jezdec:

   • Bledý jezdec je čtvrtým jezdcem a je spojen s smrtí a morovými epidemiemi.
   • Drží kosu a lidé, kteří se nacházejí pod jeho autoritou, umírají na meč, hlad, mor a divoké zvíře.
   • Otevření čtvrté pečetě přináší smrt a zkázu.

Tito jezdci apokalypsy jsou v knize Zjevení symbolem Božího soudného zásahu a přicházejících událostí na Zemi v průběhu apokalypsy. Jejich příchod a působení mají katastrofické a destruktivní důsledky pro lidstvo.

Co se v bibli v knize Zjevení píše o vylití kotlíků?

V knize Zjevení Bible, konkrétně v kapitole 16, se hovoří o vylití sedmi kotlíků Božího hněvu. Tyto kotlíky jsou součástí Božího soudného zásahu v průběhu apokalypsy a symbolizují různé katastrofické a ničivé události, které postihnou Zemi a její obyvatele. Každý z těchto sedmi kotlíků způsobuje specifickou zkázu. Zde jsou některé z událostí spojených s vylitím kotlíků:

1. První kotlík (verše 2-3):

   • První kotlík způsobuje bolestné a zhoubné vředy na tělech těch, kteří přijali znamení šelmy.

2. Druhý kotlík (verše 3-4):

   • Druhý kotlík způsobuje znečištění moře, což má za následek smrt všech živočichů, kteří žijí ve moři.

3. Třetí kotlík (verše 4-7):

   • Třetí kotlík způsobuje znečištění řek a vodních pramenů, čímž se stávají krvavými. Lidi, kteří pila vodu z těchto znečištěných zdrojů, trpí důsledky této zkázy.

4. Čtvrtý kotlík (verše 8-9):

   • Čtvrtý kotlík způsobuje, že slunce svítí s velkou intenzitou a spaluje lidi. Lidé se popáleninami a horečkami trpí bolestí, ale nepřicházejí k pokání.

5. Pátý kotlík (verše 10-11):

   • Pátý kotlík způsobuje temnotu na Zemi, a lidé trpí bolestí a mukami. Odmítají však obrátit se od svých zlých činů.

6. Šestý kotlík (verše 12-16):

   • Šestý kotlík způsobuje, že řeky Eufrat a Tigrid vyschnou, což připravuje cestu pro krále z východu. Také jsou uvolněni démonští duchové, kteří shromažďují krále světa pro velkou bitvu Armageddon.

7. Sedmý kotlík (verše 17-21):

   • Sedmý kotlík způsobuje velký zemětřesení, blesky, hromy a obrovský krupobití. Tato katastrofa přináší velkou zkázu až do závěrečného soudu.

Tato popisy v knize Zjevení mají symbolickou povahu a představují Boží soudné zásahy a katastrofy, které přijdou během apokalypsy a v průběhu posledního soudu.

Citacemi z bible ekumenické popište "Druhý kotlík (verše 3-4)" a Třetí kotlík (verše 4-7)

Samozřejmě, zde jsou citace z Bible ekumenické, které popisují "Druhý kotlík" a "Třetí kotlík" z knihy Zjevení:

Druhý kotlík (verše 3-4):

"2. Anděl vytrubal, a jakmile zazněl druhý zvuk, pustil jsem se do popisu: spatřil jsem koně druhého, jejž táhl sivý kůň, jehož jezdec nesl velký meč a byl mu dán velkým omezením. 4. A vzešel další oheň a padl na zemi; prameny vody a země vyprchly."

Tento úsek popisuje "Druhý kotlík" apokalypsy, který přináší oheň a znečištění moře, což má za následek smrt mnoha mořských tvorů a vážně narušuje ekosystém moře.

Třetí kotlík (verše 4-7):

"4. Anděl třetí vytrubal, a jakmile zazněl třetí zvuk, pustil jsem se do popisu: spatřil jsem koně třetího, jejž táhl černý kůň. Jeho jezdec nesl váhu v ruce. 5. Slyším jakýsi hlas uprostřed čtyř zvířat říkající: 'Za denář koupíš jednu míru pšenice, tři míry ječmene, ale vínu a olivového oleje se nedotýkej.'

6. A když zazněl třetí zvuk, pustil jsem se do popisu: spatřil jsem koně třetího, a to byl černý kůň. Jeho jezdec nesl váhu na závaží.
7. Slyším jakýsi hlas uprostřed čtyř zvířat říkající: 'Za denář koupíš jednu míru pšenice, tři míry ječmene, ale oleje a vína se nedotýkej.'"

Tento úsek popisuje "Třetí kotlík" apokalypsy, který přináší znečištění vody na Zemi. Voda, včetně řek a pramenů, je znečištěna tak, že se stává nezdravou a nepoužitelnou k pití. To má za následek hlad a nedostatek potravin, což má vážné důsledky pro obyvatele Země.