In Biblical Hebrew, there are three primary types of plural endings for masculine nouns: regular plural, dual plural, and plural of majesty. Here are the details of each type:
Regular Plural:
The regular plural form is used to indicate a quantity of more than two. The plural endings can vary depending on the noun's root letters and its specific grammatical pattern. Some common plural endings for masculine nouns include:
אִים (-im): This is the most common plural ending for masculine nouns in Biblical Hebrew. For example, סֵפֶר (sefer, book) becomes סְפָרִים (sefarim, books).
יִם (-im): This plural ending is also common for masculine nouns. For example, עִיר (ir, city) becomes עָרִים (arim, cities).
Dual Plural:
The dual plural form is used to indicate a quantity of two. It has its own specific endings that are different from the regular plural. The dual endings for masculine nouns include:
יַ֫יִם (-ayim): This dual ending is commonly used for masculine nouns. For example, יָד (yad, hand) becomes יָדַ֫יִם (yadayim, two hands).
יֵ֫יִם (-eyim): This dual ending is less common but still occurs in some masculine nouns. For example, אֹזֶן (ozen, ear) becomes אֹזֵ֫נַיִם (oznayim, two ears).
Plural of Majesty:
The plural of majesty, also known as the pluralis excellentiae, is used to indicate honor, respect, or the greatness of a singular subject. It is typically used with nouns referring to God or with royal titles. The plural of majesty in Hebrew often takes the form of a regular plural ending, even when referring to a singular entity. For example, אֱלֹהִים (Elohim, God) is a plural form used for the singular God.
Examples of dual
In Biblical Hebrew, the dual plural form is used to refer to two of something. Here are the examples you requested:
Feet: רַגְלַ֫יִם (raglayim) (same form as "legs")
Example: שְׁנֵי רַגְלַ֫יִם (shnayim raglayim) - "two feet"
Tvorba mužské koncovky množného čísla
V biblické hebrejštině existují tři hlavní typy množného čísla pro mužská podstatná jména: běžné množné číslo, dvojné množné číslo a množné číslo vznešenosti. Zde jsou podrobnosti k jednotlivým typům:
Běžné množné číslo
Běžné množné číslo se používá pro vyjádření počtu většího než dva. Koncovky množného čísla se mohou lišit v závislosti na kořeni podstatného jména a jeho specifickém gramatickém vzoru. Některé běžné koncovky množného čísla pro mužská podstatná jména zahrnují:
אִים (-ím): Toto je nejčastější koncovka množného čísla pro mužská podstatná jména v biblické hebrejštině. Například סֵפֶר (sefer, kniha) se změní na סְפָרִים (sefarim, knihy).
יִם (-ím): Tato koncovka množného čísla je také běžná pro mužská podstatná jména. Například עִיר (ír, město) se změní na עָרִים (arim, města).
Dvojné množné číslo
Dvojné množné číslo se používá pro vyjádření počtu dvou. Má své vlastní specifické koncovky, které se liší od koncovek běžného množného čísla. Koncovky dvojného množného čísla pro mužská podstatná jména zahrnují:
יַ֫יִם (-ajim): Tato koncovka dvojného množného čísla se často používá u mužských podstatných jmen. Například יָד (jád, ruka) se změní na יָדַ֫יִם (jádajim, dvě ruce).
יֵ֫יִם (-ejim): Tato koncovka dvojného množného čísla je méně častá, ale vyskytuje se u některých mužských podstatných jmen. Například אֹזֶן (ozen, ucho) se změní na אֹזֵ֫נַיִם (oznajim, dvě uši).
Množné číslo vznešenosti
Množné číslo vznešenosti, také známé jako pluralis excellentiae, se používá k vyjádření úcty, respektu nebo velikosti jedinečného subjektu. Obvykle se používá u podstatných jmen odkazujících na Boha nebo u královských titulů. Množné číslo vznešenosti v hebrejštině často přijímá formu běžného množného čísla, i když se odkazuje na jednotlivou entitu. Například אֱלֹהִים (Elohim, Bůh) je množné číslo používané pro jednotlivého Boha.
Je třeba poznamenat, že množné tvary v biblické hebrejštině mohou mít různé nepravidelnosti, výjimky a vzory specifické pro jednotlivá podstatná jména. Pro konkrétní podstatná jména je vhodné konzultovat hebrejský slovník nebo gramatický zdroj.
And who is like the Lord, who lifts up the humble and brings down the proud, to see in the heavens and on earth
אתה תמיד איתי
Ata tamid iti
You are always with me
אתה מחזיק את היד שלי
Ata makhzik et ha-yad sheli
You hold my hand
אלוהים אתה תמיד איתי
Elohim ata tamid iti
God, you are always with me
מעולם לא יעזוב אותי
Me-olam lo ya'azov oti
You will never leave me
אני לא לבד
Ani lo levad
I am not alone
אתה מחזיק את היד שלי
Ata makhzik et ha-yad sheli
You hold my hand
אתה הדרך
Ata ha-derech
You are the way
כשאין לי לאן ללכת
Kshe-ein li le'an lelechet
When I have nowhere to go
כששאלות בחיי סובבות אותי
Kshe-sh'elot be-chayai sovevot oti
When questions surround my life
אתה התשובה
Ata ha-teshuva
You are the answer
לכל שאלה
Le-kol she'ela
To every question
ואני לא לבד
Ve-ani lo levad
And I am not alone
כי אתה תמיד איתי
Ki ata tamid iti
Because you are always with me
אתה מחזיק את היד שלי
Ata makhzik et ha-yad sheli
You hold my hand
(The classical hebrew doesn't use word sheli, I think is should be like "et yadi")
Česky
Lyrics for the song "אתה הדרך" ("Ata ha-derech")
Tento text písně není napsaný v biblické hebrejštině, ale v ivrit ivrit,
a i tak se z toho je možné naučit dost slovíček.
מילים לשיר "אתה הדרך"
[Mílim lešir "Ata ha-deréx"]
Slova písně "Ty jsi cesta"אליחנה אליה
[Elíchana Elija]
Elihana Elia
לפעמים כל כך קשה לי
[Lefa'amím kól káx káše lí]
Někdy je to tak těžké pro mě
להבין את תוכניותך
[Lehavín et tóxnijótxá]
Porozumět tvým plánům
למה נולדתי
[Lamá núládtí]
Proč jsem se narodila
אם לא לתת כבוד לשמך
[Ím ló latét kavód lešimxá]
Pokud nebudu ctít tvé jméno
אתה תקוותי כשאין בי יותר תקווה
[Atá tiqvátí kšé'éjn bí jóter tiqvá]
Ty jsi má naděje*, když nemám žádnou naději
* (Překlep s waw? [tiqvátí])
אתה כוחי
[Atíá kóchí]
Ty jsi má síla
כשאין בי יותר כוח
[Kšé'éjn bí jóter kóach]
Když nemám žádnou sílu
אתה הדרך
[Atá háderex]
Ty jsi cesta
כשאין לי לאן ללכת
[Kšé'éjn lí le'an lelexét]
Když nemám kam jít
כששאלות בחיי סובבות אותי
[Kšéš'elót bechajáj sóvevót óti]
Když otázky obklopují můj život
אתה התשובה
[Atá hatešúvá]
Ty jsi odpověď
לכל שאלה
[Lekól še'elá]
Na každou otázku
ואני לא לבד
[we'aní ló levad]
A nejsem sám
כי אתה תמיד איתי[Kí atá tamíd ití]
Protože ty jsi stále se mnou
אתה מחזיק את היד שלי[Atá machzíq et hajad šelí]
Držíš mou rukuומי כה[Wemí ke'Adonaj]A kdo je jako Ty, Pane,
המגביהי לשבת המשפילי לראות
[hamagbijé lešavat hamešpíli lero'ót]
který povyšuje pokorné a snižuje pyšné,
בשמים ובארץ
[:[bašamajím uva'áretc] :]
abychom viděli na nebesích i na zemi
אתה תמיד איתי
[Atá tamíd ití]
Ty jsi stále se mnou
אתה מחזיק את היד שלי
[Atá machzík et hajád šelí]
Držíš mou ruku
אלוהים אתה תמיד איתי
[Elohím atá tamíd ití]
Bože, ty jsi stále se mnou
מעולם לא יעזוב אותי
[Me'olam ló ja'zóv ótí]
Nikdy mě neopustíš
אני לא לבד
[Aní ló levad]
Nejsem sám
אתה מחזיק את היד שלי
[Atá machzík et hajád šelí]
Držíš mou ruku
אתה הדרך
[Atá haderex]
Ty jsi cesta
כשאין לי לאן ללכת
[Kšééin lí le'an lelexét]
Když nemám kam jít
כששאלות בחיי סובבות אותי
[Kšéš'elót bechajaj sovevót otí]
Když otázky obklopují můj život
אתה התשובה
[Atá hatešúvá]
Ty jsi odpověď
לכל שאלה
[Lekól še'elá]
Na každou otázku
ואני לא לבד
[we'ani ló levad]
A nejsem sám
כי אתה תמיד איתי
[Kí atá tamíd ití]
Protože ty jsi stále se mnou
אתה מחזיק את היד שלי
[Atá machzík et hajád šelí]
Držíš mou ruku
Song name: I WILL SING TO ADONAI (YOU ALONE ARE GOD)
Words & Melody: Elihana Elia
(מִי כָמֹכָה בָּאֵלִם ה’? (שמות טו יא
(אשירה לה' (אתה אלוהים לבדך Transliteration: ASHIRA L'ADONAI (ATAH ELOHIM LEVADCHA)
(CZECH PRONUNC.: [Aširá Ladonaj - Attá Elohím Levaddéxá] Song name: I WILL SING TO ADONAI (YOU ALONE ARE GOD) Words & Melody: Elihana Elia
(מִי כָמֹכָה בָּאֵלִם ה’? (שמות טו יא
MI KAMOCHA BA'ELIM?
WHO IS LIKE YOU, AMONG THE GODS?
?ומִי כָּמֹכָה נֶאְדָּר בַּקֹּדֶשׁ
U'MI KAMOCHA NE'DAR BAKODESH;
עָזִּי וְזִמְרָת יָהּ
OZI V'ZIMRAT YAH
YAH IS MY STRENGTH AND SONG;
וַיְהִי לִי לִישׁוּעָה (שמות טו ב)
VAY'HI LI YESHUAH
AND HE HAS BECOME MY SALVATION.
וַאֲנִי בְּחַסְדְּךָ בָטַחְתִּי
VA'ANI BECHASDECHA BATACHTI
AND I HAVE TRUSTED IN YOUR GRACE;
ויָגֵל לִבִּי בִּישׁוּעָתֶךָ (תהלים יג, ו)
V'YIGAL LIBI B'YESHUATECHA
AND MY HEART SHALL REJOICE IN YOUR SALVATION
’אָשִׁירָה לְה’אָשִׁירָה לְה
’אָשִׁירָה לְה
’אָשִׁירָה לְה
ASHIRA L'ADONAI
ASHIRA L'ADONAI
ASHIRA L'ADONAI
ASHIRA L'ADONAI
(I WILL SING TO ADONAI)
בעמקים או בהרים
BA’AMAKIM U’BE’HARIM
IN THE VALLEYS AND IN THE MOUNTAINS
גם במים העמוקים
GAM BAMAYIM HA’AMUKIM
ALSO IN THE DEEP WATERS
אהללך,ארוממך
AHALELCHA, AROMEMCHA
I WILL PRAISE YOU, I WILL EXALT YOU
כי אתה אלוהי עד
KI ATAH ELOHAI AD
FOR YOU ARE MY GOD FOREVER
גם בעת הדחק
GAM B’ET HA’DAHAK
EVEN IN TIMES OF DISTRESS
אל אעזור לך
ELOHIM EZOZER LECHA
GOD WILL HELP YOU
שיר חדש אני אשיר
SHIR CHADASH ANI ASHIR
I WILL SING A NEW SONG
שירת הדבש על גבי חרבת הים
SHIRAT HA’DASH AL GABEI CHARAVAT HA’YAM
THE SONG OF THE SEA ON THE SHORES OF THE SEA
בטחו בה’ בני גבורים
BITCHU BA’ADONAI BENEI GIBORIM
TRUST IN THE LORD, YOU MIGHTY ONES
אני אשיר לה’ כי גמל עלי
ANI ASHIR L’ADONAI KI GAMAL ALAI
I WILL SING TO THE LORD, FOR HE HAS DEALT BOUNTIFULLY WITH ME
וַיְהִי לִי לִישׁוּעָה (תהלים יח, א)
VAY'HI LI YESHUAH
AND HE HAS BECOME MY SALVATION
ASHIRA L'ADONAI
ASHIRA L'ADONAI
ASHIRA L'ADONAI
ASHIRA L'ADONAI
(I WILL SING TO ADONAI)
(אשירה לה' (אתה אלוהים לבדך Česky
Přepis: [Aširá Ladonaj - Attá Elohím Levaddéxá] )
Název písně: I WILL SING TO ADONAI (YOU ALONE ARE GOD)
Slova & Melodie: Elihana Elia
מִי כָמֹכָה בָּאֵלִם ה’? (שמות טו יא)
Mí xámóxá bá'élím Adonáj? (Exodus 15:11)
Kdo je jako Ty mezi bohy, Hospodine?
?ומִי כָּמֹכָה נֶאְדָּר בַּקֹּדֶשׁ
Umí kamoxá ne'adár báqódeš?
Kdo je vznešen jako Ty ve svatém místě?
(נוֹרָא תְהִלֹּת עֹשֵׂה פֶלֶא (שמות טו יא
Norá' tehilót 'ósé féle (Exodus 15:11)
Úžasný ve slavných činech, konající zázraky.
עָזִּי וְזִמְרָת יָהּ 'Ózí wezimrát Jáh
Hospodin je mou silou a písní.
וַיְהִי לִי לִישׁוּעָה
Wajehí lí líšú'á
A stal se mi záchranným.
וַאֲנִי בְּחַסְדְּךָ בָטַחְתִּי
wa'ani bechasdéxá batachtí
A v Tvé milosti jsem doufal.
ויָגֵל לִבִּי בִּישׁוּעָתֶךָ (תהלים יג, ו) wajagél libí bišú'atéxá (Žalmy 13:6)
A mé srdce se bude radovat z Tvé spásy.
ASHIRA L'ADONAI
Ašíra laAdonáj
Budu zpívat Hospodinu.
בעמקים או בהרים
Ba'emaqím 'ó vaharím
V údolích nebo na horách.
גם במים העמוקים
Gam bamájim ha'amúqím
I ve hlubokých vodách.
אהללך, ארוממך
Ahaléxá, arómamexá
Chválit Tě, vyvyšovat Tě.
כי אתה אלוהי עד
Ki Attá Elohej ad
Protože Ty jsi můj Bůh navěky.
גם בעת הדחק
Gam b~'et hadachaq
I v časech úzkosti.
אל אעזור לך
El e'azór lexá
Bůh ti pomůže.
שיר חדש אני אשיר
Šir chadáš ani ašír
Budu zpívat novou píseň.
שירת הדבש על גבי חרבת הים
Širat hadváš al gabei charavat hajam
Píseň moře na břehu moře. (ale hadváš také znamená med)
בטחו בה’ בני גבורים
Bitchó baAdonáj, bné gevúrím
Důvěřujte Hospodinu, synové hrdinů.
כי הוא זועזע לשון חילם
Ki hú zó'eze' lášón chéjlam
Protože On potlačí sílu jejich jazyka.
ושירו לה’ כי גאוה גאה
Veširu laAdonáj, ki ga'ó ga'á
A zpívejte Hospodinu, protože je nesmírně vznešený.
עזי וזמרת יה ויהי לי לישועה 'Ází wezimrát Jah, wajehí lí lišú'á
Umiíráno je nikdo jako Ty, v slávě svatého místa?
נורא תהילת עשה פלא עזי וזמרת יה
Norá tehilát osé féle, ází wezimrát Jah
Úžasný ve slavných činech, konající zázraky.
Hebrew is a historical language that was used in ancient Israel and in the Jewish religious context for many centuries. Ivrit, on the other hand, is a modern form of Hebrew that has become the official language and linguistically standardized language of the State of Israel.
Hebrew was a "dead language" for many years, meaning it was not used as an everyday means of communication. However, it was preserved and studied as a sacred language for religious purposes, particularly for the study of Hebrew biblical texts. The revival of Hebrew as a modern language began in the late 19th century and was part of the Zionist movement, which aimed to restore the Jewish nation and its culture in the then-Palestine.
Ivrit is, therefore, a modern version of Hebrew that has been adapted for the needs of everyday life, communication, and administrative purposes. It has been adjusted to modern social, political, and technological conditions and expanded as a mother tongue for Jewish residents of Israel. Linguistically, Ivrit has been standardized and stabilized to ensure comprehensibility and a unified system of writing and grammar.
Ivrit is a new language that was created for modern needs and communication. The emergence of Ivrit is associated with the Zionist movement and the effort to revive the Jewish nation and its culture in the then-Palestine.
At the end of the 19th century, within the Zionist movement, there began a push for the use of Hebrew as an everyday language that would replace Yiddish and other languages used by the Jewish diaspora. The goal was to create a language that would become a common tongue for Jewish settlers in Palestine.
Various sources were used in the creation of modern Ivrit. The foundation was based on Biblical Hebrew, which served as the language of religious texts and had been preserved and studied for centuries. Other sources included Medieval and Rabbinic Hebrew, which had an influence on the language of Jewish scholarship and tradition.
In addition, elements from other languages used in the region were incorporated into Ivrit. These included Aramaic, which was a widespread language in the ancient Near East, as well as various Slavic, English, French, and Arabic expressions that were adopted over time.
Thorough linguistic work was undertaken in the development of Ivrit to ensure a unified system of grammar, spelling, and pronunciation. New vocabulary was also created, and grammatical structures were adapted to reflect modern social and technological conditions.
The entire process of creating modern Ivrit was gradual and took place over several decades. It was a collective effort by many linguists, writers, and educators who worked on standardizing and developing the language. Thanks to their efforts, Ivrit has become a living and functional language for modern Israeli society.
First use of the word "ivrit"
The word "ivrit" began to be used to refer to Hebrew as early as during the first Jewish settlement in modern Israel in the late 19th century. The precise origin of the term is associated with the revival of Hebrew as a living language among Jewish settlers.
During the Middle Ages and early modern period, Hebrew was primarily used as a liturgical and academic language, while everyday communication among Jews was dominated by languages such as Yiddish and Aramaic. However, the Zionist movement, which aimed to revive the Jewish nation and restore a Jewish state in the historical land of Israel, also supported the revival of Hebrew as a spoken language.
The term "ivrit" is derived from the Hebrew word "ivri," which means "Hebrew." This word was traditionally used by Jews to refer to themselves and was also used to designate Hebrew. When the emerging Jewish community in Palestine began striving for the revival of Hebrew as a spoken language in the 19th century, the word "ivrit" started to be used to refer to this language as well.
The first modern Hebrew newspaper, published in Palestine in 1863, was called "Ha-Tsefirah be-ivrit" (The Hebrew Newspaper). Since then, the word "ivrit" has become a common designation for Hebrew and is still used today.
First use of word "ivri" and its meaning
The word "ivri" appears in the Bible and is associated with early mentions of the Jewish people. In Hebrew, it is used to refer to a "Hebrew" and is derived from the name Eber, who was one of the ancestors of the biblical figure Abraham. The term "ivri" first appears in the Book of Genesis (Bible, Old Testament), where it is used for Abraham and his descendants.
In Genesis chapter 14, the king Melchizedek is mentioned as the "priest of God Most High" and the "king of Salem." Abraham is referred to as a "Hebrew" (ivri) in this chapter when he encounters Melchizedek. This mention is one of the earliest biblical references to the term "ivri" as a designation for the Jewish people.
Since then, the term "ivri" has been used to refer to members of the Jewish nation and their language, Hebrew. It appears repeatedly in the Bible, both in the Old Testament and the New Testament.
Hebrejština vs Ivrit - česká definice
Hebrejština je historický jazyk, který byl používán ve starověkém Izraeli a v židovském náboženském kontextu po mnoho staletí. Ivrit je moderní formou hebrejštiny, která se stala oficiálním jazykem a lingvisticky standardizovaným jazykem státu Izrael.
Hebrejština byla po mnoho let "mrtvým jazykem", což znamená, že se nepoužívala jako každodenní komunikační prostředek. Byla však uchovávána a studována jako svatý jazyk pro náboženské účely, zejména pro studium hebrejských biblických textů. Oživení hebrejštiny jako moderního jazyka začalo na konci 19. století a bylo součástí sionistického hnutí, které mělo za cíl obnovit židovský národ a jeho kulturu v tehdejší Palestině.
Ivrit je tedy moderní podoba hebrejštiny, která byla adaptována pro potřeby každodenního života, komunikace a administrativních účelů. Byla přizpůsobena moderním sociálním, politickým a technologickým podmínkám a rozšířena jako mateřský jazyk pro židovské obyvatele Izraele. Lingvisticky byla ivrit standardizována a ustálena, aby se zajistila srozumitelnost a jednotný systém psaní a gramatiky.
Přestože se některé aspekty ivritu mohou lišit od tradiční biblické hebrejštiny, jedná se stále o téměř identický jazyk. Moderní ivrit si zachovává mnoho slov a gramatických pravidel ze starších forem hebrejštiny, ačkoli bylo také obohaceno o nová slova a výrazy, které se vyvinuly v moderním kontextu.
Celkově lze tedy říci, že lingvistický rozdíl mezi hebrejštinou a ivritem je spíše historický a spočívá v jejich využití a kontextu, ve kterém jsou používány.
Vznik ivritu je spojen s hnutím sionismu a snahou o obnovu židovského národa a jeho kultury v tehdejší Palestině.
Na konci 19. století se v rámci sionistického hnutí začalo prosazovat používání hebrejštiny jako každodenního jazyka, který by nahradil jidiš a další jazyky používané židovskou diasporou. Cílem bylo vytvořit jazyk, který by se stal společným jazykem pro židovské osadníky v Palestině.
Pro vytvoření moderního ivritu byly použity různé zdroje. Jako základ byla použita biblická hebrejština, která sloužila jako jazyk náboženských textů a byla uchovávána a studována po staletí. Dalšími zdroji byla hebrejština středověká a rabínská, které měly vliv na jazyk židovského učení a tradic.
Kromě toho byly do ivritu začleněny i prvky jiných jazyků, které byly v této oblasti používány. Patří sem aramejština, která byla v antickém Blízkém východě rozšířeným jazykem, a také různé slovanské, anglické, francouzské a arabské výrazy, které byly přejaty v průběhu času.
Při tvorbě ivritu byla provedena důkladná lingvistická práce, aby se zajistilo, že jazyk bude mít jednotný systém gramatiky, pravopisu a výslovnosti. Byly také vytvořeny nové slovní zásoby a přizpůsobeny gramatické struktury tak, aby reflektovaly moderní sociální a technologické podmínky.
Celý proces vytvoření moderního ivritu byl postupný a probíhal v průběhu několika desetiletí. Byl to kolektivní úsilí mnoha lingvistů, spisovatelů a pedagogů, kteří pracovali na standardizaci a rozvoji jazyka. Díky jejich snaze se ivrit stal živým a funkčním jazykem pro moderní izraelskou společnost.
První použití slova "ivrit"
Slovo "ivrit" se začalo používat jako označení hebrejštiny již v době prvního židovského osídlení moderního Izraele na konci 19. století. Přesný původ termínu je spojen s obnovením hebrejštiny jako živého jazyka mezi židovskými osadníky.
Hebrejština byla věkem středověku a raného novověku primárně používána jako liturgický a akademický jazyk, zatímco každodenní komunikaci mezi židy převažovaly jazyky jako jidiš a aramejština. Nicméně sionistické hnutí, které se snažilo o znovuzrození židovského národa a obnovení židovského státu v historické zemi Izrael, podporovalo také obnovu hebrejštiny jako živého mluveného jazyka.
Termín "ivrit" je odvozen z hebrejského slova "ivri", což znamená "hebrejský". Tímto slovem se židé tradičně označovali sami a také bylo používáno pro označení hebrejštiny. Když se vznikající židovská komunita v Palestině začala v 19. století snažit o obnovu hebrejštiny jako mluveného jazyka, začalo se také používat slovo "ivrit" pro označení tohoto jazyka.
První moderní hebrejský časopis, který byl vydáván v Palestině v roce 1863, se jmenoval "Ha-Tsefirah be-ivrit" (Hebrejská novina). Od té doby se slovo "ivrit" stalo běžným označením pro hebrejštinu a je používáno dodnes.
První použití slova "ivri" a jeho význam
Slovo "ivri" se objevuje v Bibli a je spojeno s rannými zmínkami o židovském národu. V hebrejštině se používá k označení "Hebrejec" a odvozuje se od jména Eber, který byl jedním z předků biblické postavy Abraháma. Termín "ivri" se poprvé objevuje v Knize Genesis (Bible, Starý zákon), kde se používá pro Abraháma a jeho potomky.
Ve 14. kapitole Genesis je zmíněn král Melchizedek, který byl "knězem Boha nejvyššího" a "králem Šálema". Abrahám je v této kapitole označen jako "Hebrejec" (ivri), když se setkává s Melchizedekem. Tato zmínka je jednou z nejstarších biblických zmínek o pojmu "ivri" jako označení pro židovský národ.
Od té doby se termín "ivri" používal pro označení příslušníků židovského národa a jejich jazyka, hebrejštiny. V Bibli se objevuje opakovaně, a to jak ve Starém zákoně, tak v Novém zákoně.
