Baptistické denominace

Seznam baptistických denominací a jejich přibližné období vzniku:

1. První baptistické sbory - 17. století
2. General Baptists - 17. století
3. Particular Baptists - 17. století
4. Baptistická unie - 19. století
5. Southern Baptist Convention (SBC) - založena v roce 1845
6. Free Will Baptists - 18. a 19. století
7. Nezávislé baptistické sbory - po celém historickém vývoji baptistického hnutí

Je důležité poznamenat, že přesné datování vzniku některých denominací může být komplexní a vyvíjelo se postupně v průběhu času. Tento seznam poskytuje obecný přehled o různých denominacích a jejich historických vývojích v rámci baptistického hnutí.

Základní Přehled struktury a vývoje baptistických denominací:

1. První baptistické sbory: Na počátku baptistického hnutí byly vznikající sbory, které se zakládaly na principu věroučné svobody a samostatnosti jednotlivých sborů. V této rané fázi nebyla denominace formálně strukturovaná a jednotlivé sbory si uchovávaly relativní autonomii.

2. Obecní baptisté (General Baptists) a Kalvínisti (Particular Baptists): V 17. století se ve Velké Británii začaly formovat dvě hlavní proudy mezi baptisty. General Baptists (Obecní baptisté) zastávali arminianismus, což znamená, že věřili v univerzální vykoupení a věroučnou svobodu člověka. Na druhé straně Particular Baptists (Zvláštní baptisté) byli kalvinisticky orientováni a věřili v omezené vykoupení a Boží suverenitu.

3. Baptistická unie: V 19. století se v Británii formovala Baptistická unie, která sloučila General Baptists a Particular Baptists do jednoho sdružení. Toto uskupení mělo za cíl sjednotit baptisty a posílit jejich vliv v společnosti.

4. Southern Baptist Convention (SBC): V USA se v 19. století vyvinulo mnoho různých baptistických skupin. Jednou z největších a nejvlivnějších je Southern Baptist Convention, která byla založena v roce 1845. SBC je převážně kalvinistická denominace a přijímá Scofieldovu teologii.

5. Free Will Baptists: Mezi baptisty patří také Free Will Baptists (Baptisté svobodné vůle), kteří sdílejí některé prvky Scofieldovy teologie. Jedná se o skupinu, která klade důraz na věroučnou svobodu člověka a věří, že každý má svobodnou vůli přijmout nebo odmítnout spásu.

6. Independent Baptist Churches: Vedle těchto hlavních denominací existuje také mnoho nezávislých baptistických sborů a církví. Tyto nezávislé sbory mají různé teologické orientace a mohou přijímat různé podoby Scofieldovy teologie.

 

Obecní Baptisté - General Baptists

• Období 17. století: General Baptists se objevili během padesátých let 17. století v Anglii. Byli nazýváni "General Baptists" kvůli svému přesvědčení o univerzální Boží milosti a možnosti spásy pro všechny lidi.
• 1770-1790: V tomto období General Baptists prošli rozštěpením. Mnoho sborů se spojilo s novým hnutím, které se stalo známé jako "New Connection of General Baptists" nebo "New Connexion General Baptists".
• 1813: Generální baptisté se dále rozdělili, když se oddělila skupina, která se nazývala "Old Baptist" nebo "Old Connexion General Baptists".
• Od 19. století: Postupně se objevily další regionální a místní skupiny General Baptists, přičemž některé z nich se později sloučily nebo spojily s jinými baptistickými denominacemi.

Kalvinističní baptisté - Particular Baptists:

• Období 17. století: Particular Baptists, také známí jako Calvinistic Baptists, se objevili v Anglii v téže době jako General Baptists. Byli nazýváni "Particular Baptists" kvůli svému učení o predestinaci a vyvolení.
• 1689: V roce 1689 byla publikována "1689 baptistická konfese víry" (The Second London Baptist Confession of Faith), která se stala významným společným vyznáním víry pro Particular Baptists.
• 1833: V této době se Particular Baptists dále rozdělili kvůli sporům ohledně otázek týkajících se misií a spolupráce s nemilosrdnými.
• 1891: Došlo ke sloučení dvou větví Particular Baptists, tzv. "General Baptists" a "Particular Baptists", a vznikla "Baptist Union of Great Britain and Ireland".

Tento přehled je pouze stručný a nezahrnuje všechny detaily a specifika vývoje těchto denominací. V průběhu času vzniklo také mnoho dalších baptistických denominací, které se liší ve víře, organizaci a regionálním výskytu.

Přehled rozdílů mezi obecnými baptisty a kalvínisty

     19. století:

• "Obecní baptisté" (General Baptists): Obecní baptisté věřili v univerzální spásu, což znamená, že Ježíš Kristus zemřel za všechny lidi. Důraz kladli na svobodnou vůli člověka při přijímání víry. Věřili, že člověk má možnost přijmout nebo odmítnout Boží dar spásy. V jejich teologii hrála důležitou roli svobodná vůle člověka a individuální přístup k víře.

• Kalvínisti (Particular Baptists): Kalvínisti, na rozdíl od obecních baptistů, zdůrazňovali Boží suverenitu v spasení. Věřili v predestinaci, což znamená, že Bůh vyvolil určité lidi ke spáse již před stvořením světa. V jejich teologii hrála důležitou roli Boží vyvolení a suverenita. Věřili, že spasení je Božím dílem a že člověk nemá žádný vliv na svou spásu.

  20. století:

• V průběhu 20. století docházelo k různým teologickým vlivům a změnám, které ovlivnily jak obecní baptisty, tak i kalvínisty.

• Někteří obecní baptisté přijímali arminianismus, který zdůrazňuje svobodnou vůli člověka a odmítá predestinaci. Arminianismus věří, že Bůh nabízí spásu všem lidem, a rozhodnutí přijmout nebo odmítnout tuto spásu je na individuální svobodné vůli člověka.

• Kalvínisti si stále udržovali svou teologii založenou na učení Jana Kalvína. Jejich důraz na Boží vyvolení a suverenitu přetrvával. Mnoho reformovaných a evangelikálních denominací sdílelo kalvínskou teologii.

  21. století:

• V současném 21. století existuje široká škála teologických přesvědčení mezi obecními baptisty a kalvínisty.

• Existují baptistické denominace a sbory, které se drží arminianské teologie s důrazem na svobodnou vůli člověka a univerzální spásu.

• Kalvínská teologie se také nadále vyskytuje ve většině reformovaných a některých evangelikálních denominacích. Věří v Boží vyvolení, predestinaci a důraz na Boží suverenitu v spasení.

• Ve 21. století dochází také k dialogu a vzájemnému ovlivňování mezi různými baptistickými směry. Existují baptisté, kteří kombinují různé teologické prvky a hledají kompromisy mezi obecními baptisty a kalvínisty.

Je důležité si uvědomit, že tato vysvětlení jsou zjednodušením a zastřešují široké spektrum teologických názorů mezi obecními baptisty a kalvínisty. V každém období existují individuální přístupy a variace v rámci těchto směrů.

Víra obecných baptistů 19. století

"Obecní baptisté" (General Baptists) byli baptistickou skupinou, která věřila v univerzální spásu, tedy že Ježíš Kristus zemřel za všechny lidi. Důraz kladli na svobodnou vůli člověka při přijímání víry a věřili, že každý člověk má možnost přijmout nebo odmítnout Boží dar spásy.

V jejich teologii hrála klíčovou roli svobodná vůle člověka. Podle jejich přesvědčení člověk byl schopen přijmout spasení skrze osobní vztah s Kristem a svobodným rozhodnutím uvěřit v něj. V tomto smyslu měl každý jedinec individuální přístup k víře, kdy se rozhodoval sám a mohl se osobně napojit na Boží milost a spásu.

General Baptists byli ovlivněni arminianismem, který zdůrazňoval lidskou svobodnou vůli a odmítal koncept predestinace. Namísto toho se soustředili na Boží milost, která byla dostupná pro každého člověka, a na individuální rozhodnutí přijmout tuto milost.

V průběhu 19. století se mezi General Baptists objevovaly různé teologické směry a variace. Někteří mohli přijímat vlivy arminianismu a stavět důraz na svobodnou vůli a univerzální spásu. Jiní se mohli více přiklánět k určitým kalvínským myšlenkám nebo si zachovávali některé prvky kalvínského učení.

Víra kalvínistů v 19. století

V 19. století kalvínisti, známí také jako Particular Baptists, zdůrazňovali Boží suverenitu v spasení a věřili v predestinaci. Podle jejich teologie hrála klíčovou roli Boží vyvolení a suverenita. Tito kalvínisti věřili, že Bůh již před stvořením světa vybral určité jednotlivce ke spáse. Důraz byl kladen na to, že spasení je plně Božím dílem a že člověk nemá žádný vliv na svou spásu. Podle kalvínského učení je to pouze Boží milost a rozhodnutí, které určuje osud jednotlivých jedinců. Vyvolení mají jistotu svého spasení a jsou pevně zakotveni v Božím plánu spásy. Tento koncept Božího vyvolení a predestinace byl pro kalvínisty zásadní. Zastávali názor, že Bůh ve své suverenitě vybral některé lidi ke spáse a tato vyvolení mají neotřesitelnou jistotu svého spasení. Tento pohled klade důraz na Boží plán a neodmyslitelný význam Boží vůle při spáse člověka.

Změny u obecných baptistů během 20. století

V 20. století došlo mezi obecnými baptisty k několika významným změnám v jejich teologii.

1. Ekumenický pohyb: V průběhu 20. století se obecní baptisté stali částí širšího ekumenického hnutí. Začali navazovat dialog a spolupracovat s jinými křesťanskými denominacemi. Tato změna vytvořila prostor pro společnou práci a výměnu teologických myšlenek s různými tradicemi.

2. Větší důraz na společenskou odpovědnost a pragmatismus: Obecní baptisté začali klást větší důraz na sociální spravedlnost a společenskou odpovědnost. Věřili, že víra by měla mít praktické projevy ve světě a že církev by měla být aktivním hlasem v řešení sociálních problémů a boji proti nerovnostem. Aktivně se zapojovali do boje za lidská práva, občanská práva a odpor proti diskriminaci. Někteří obecní baptisté se stali významnými aktéry v hnutí za občanská práva ve Spojených státech.

3. Změny ve vnímání Bible: Někteří obecní baptisté začali přehodnocovat své vnímání Bible a přistupovat k ní s větší kritičností. To vedlo k novým přístupům k biblické interpretaci, kde se brali v úvahu historický kontext a kulturní vlivy, které ovlivnily biblické texty. Zároveň se oceňovala i osobní zkušenost a duchovní růst jako významné prvky při čtení Bible.

4. Růst v počtu žen v duchovních funkcích: V průběhu 20. století se zvýšil počet žen, které byly ordinovány do duchovních funkcí v obecních baptistických církvích. Tento trend přinesl větší rovnost mezi pohlavími a nové perspektivy na službu a vedení v církvi.

5. Otevřenost k teologickému dialogu: Obecní baptisté ve 20. století projevovali větší otevřenost k teologickému dialogu a diskuzi. Byli připraveni přijmout myšlenky a perspektivy z jiných teologických tradic a hledat shodu na základních křesťanských naukách. Tímto se posilovala jejich účast na širším křesťanském společenství.

6. Důraz na misie: Obecní baptisté posílili svůj důraz na misie a zahraniční misijní činnost. Přikládali význam evangelizaci a šíření křesťanské víry v různých částech světa. Mnoho obecných baptistů se zapojilo do misijních aktivit a rozvoje církví v jiných zemích.

7. Nové výzvy a etické otázky: 20. století přineslo nové výzvy a etické otázky, které si vyžadovaly reflektovaný postoj. Patřily sem témata jako reprodukční práva, homosexuality, environmentální odpovědnost a etické otázky vědeckého pokroku. To vedlo k diskuzím a různým postojům v rámci obecního baptistického hnutí.

8. Rostoucí pluralita a diverzita: O.b. se začali potýkat s rostoucí pluralitou a diverzitou v teologii a praxi. Různé názory na biblickou interpretaci, duchovní život a spásu vedly ke vzniku různých proudů a variací v rámci obecního baptistického hnutí.

9. Modernistický vliv: Někteří obecní baptisté začali být ovlivněni modernistickým myšlením, které se zaměřovalo na kritické zkoumání a reinterpretaci tradičních křesťanských nauk. To vedlo k rozporům a diskusím ohledně autority Bible, náboženského zážitku a způsobu, jakým by měla být víra chápána.
   

Někteří obecní baptisté preferovali doslovné chápání Bible a trvali na její neomylnosti a autoritě ve všech otázkách víry a praxe. Jiní zastávali liberálnější přístup k bibli a zdůrazňovali důležitost historického a kulturního kontextu při vykládání textů.

Další aspekty rozmanitosti se týkaly chápání duchovního života a spásy. Existovaly různé názory na to, jak se dosahuje spásy a jak se projevuje duchovní život. Někteří zdůrazňovali nutnost osobního obrácení a důraz na individuální vztah s Kristem, zatímco jiní kladli větší důraz na sociální spravedlnost, službu bližnímu a etické otázky.

Existovaly také charismatické proudy mezi obecnými baptisty, kteří kladli důraz na duchovní darování a projevy Duchem svatým.

Organizace Obecných baptistů v 19. století

Zde je seznam konkrétních skupin a organizací v rámci obecných baptistů, které se specializovaly na určité aspekty víry a praktik:

Doslovné chápání Bible a její autorita:

• Strict and Particular Baptists (původ v 17-18.století): Toto uskupení se soustředilo na doslovné chápání Bible a její neomylnost. Hlásali absolutní autoritu Bible ve všech otázkách víry a praxe.

Liberální přístup k bibli a důraz na historický kontext měli tyto evangelické organizace, jejichž součástí byli i obecní křesťané:

Důraz na osobní spásu a individuální vztah s Kristem:

• Fellowship of Independent Evangelical Churches (FIEC - *1922): Tento svazek se zaměřoval na nutnost osobního obrácení a individuálního vztahu s Kristem. Klade důraz na osobní rozhodnutí pro Krista a aktivní duchovní život.

Důraz na sociální spravedlnost a službu bližnímu:

• Baptist Union of Great Britain (*1813): Je největším baptistickým společenstvím v Británii. Tato organizace se zaměřovala na sociální spravedlnost a službu bližnímu. Podporuje charitativní projekty, humanitární činnost a angažuje se v oblasti sociálních otázek.

• American Baptist Home Mission Society (ABHMS): Tato organizace byla založena v roce 1832 a zaměřovala se na poskytování náboženské, vzdělávací a humanitární podpory v chudých a potřebných oblastech v USA. Jejím cílem bylo šířit evangelium, podporovat vzdělání, pomáhat při zakládání škol a nemocnic a bojovat proti otroctví.

• Woman's American Baptist Home Mission Society (WABHMS, *1877): Tato organizace se zaměřovala se na sociální a misijní práci mezi ženami a dětmi v chudých a marginalizovaných komunitách. Její členky se angažovaly v rozvoji školství, zdravotnictví, sirotčinců a podpory misijních projektů.

• Southern Baptist Home Mission Board: (*1845 v USA) Organizace se zaměřovala na misijní činnost v jižních státech USA. Jejím cílem bylo šíření evangelia mezi domorodými Američany, osvobozenými otroky a dalšími zranitelnými skupinami.

• American Baptist Publication Society: (*1824 v USA) Tato organizace měla za úkol publikovat náboženskou literaturu a materiály pro baptistické církve. Svou činností podporovala i vzdělávání, misie a charitativní projekty.

• American Baptist Foreign Mission Society (*1814 v USA): Tato organizace se zaměřovala na zahraniční misijní práci. Posílala misionáře do různých zemí a podporovala šíření evangelia a vytváření misijních stanic a škol v cizině.

• American Baptist Education Society: (*1814) Tato společnost měla za cíl podporovat baptistické vzdělání a zakládání vysokých škol a seminářů. Poskytovala finanční prostředky a zdroje pro rozvoj vzdělání a školských institucí.

• American Baptist Home Missionary Society: (*1832) Tato organizace se zaměřovala na misijní činnost a podporu místních baptistických sborů a církví po celých USA. Jejím cílem bylo šíření evangelia a zakládání nových sborů, zejména v odlehlých a nedostatečně pokrytých oblastech.

• Canadian Baptist Missionary Union (CBMU, *1874 v Kanadě): Tato organizace byla založena v roce 1874 a zaměřovala se na misijní práci a šíření baptistického vyznání v Kanadě i v zahraničí.

• Baptist Convention of Ontario and Quebec: (*1846) Konvence sdružovala baptistické sbory v Ontariu a Quebecu. Konvence se angažovala v misiích, školství a sociálních projektech.

• Baptist Union of Western Canada (*1888): Tato unie sdružovala baptistické sbory na západě Kanady. Kromě duchovních aktivit se unie také zapojovala do charitativní a sociální práce.

• Česká baptistická charita (*1893 v ČR): Tato organizace byla založena v roce 1893 a zaměřovala se na charitativní a sociální práci. Poskytovala pomoc lidem v nouzi, chudým, nemocným a potřebným prostřednictvím různých programů a služeb.

• Baptistické diakonie (*1924 v ČR): Tato organizace vznikla v roce 1924 a měla za cíl poskytovat pomoc a podporu lidem v různých sociálních potřebách. Diakonie se angažovala v oblasti péče o starší lidi, osoby se zdravotním postižením, děti, rodiny a další zranitelné skupiny.

• Společnost pro zlepšení morálky v Čechách (*1884 v ČR ale není výhradně baptistická): Přestože tato organizace není výhradně baptistická, měla podporu a účast baptistů. Zabývala se právě sociální spravedlností a zlepšováním morálního stavu v české společnosti. Organizace se zaměřovala na boj proti alkoholismu, prostituci a jiným společenským problémům.

• Baptistische Diakonie (*1880 v Německu): Tato organizace se zaměřovala na diakonickou práci, péči o nemocné, chudé a potřebné. Poskytovala materiální pomoc, zdravotní péči a podporu lidem v nouzi.

• Baptisten-Hilfswerk (*1896 v Rakousku): Tato organizace se také angažovala v sociálních projektech, péči o potřebné a rozvoji charitativních aktivit.

• Baptist Union of the Netherlands (Baptistická unie v Nizozemsku) (*1849) V Nizozemsku byla založena první baptistická církev, která se stala součástí Baptist Union of the Netherlands. Tato denominace měla své sbory po celé zemi a od svého počátku se angažovala v charitativní a sociální práci. Baptistické církve v Nizozemsku se zaměřovaly na pomoc chudým, nemocným, osamělým a zranitelným skupinám ve společnosti. Poskytovaly péči v nemocnicích, domovech pro seniory, sirotčincích a dalších institucích. Zabývaly se také vzděláváním, sociálními reformami a podporou sociální spravedlnosti.

• Dánská baptistická unie (Den Danske Baptistunion) (*1868): Unie sdružovala různé baptistické sbory a církve v Dánsku. Jejím cílem bylo podporovat spolupráci mezi sbory a organizovat různé aktivity včetně sociální práce a charitativních projektů. V Dánsku byla v roce 1839 založena první baptistická církev, která se později stala součástí Dánské baptistické unie. Baptisté v Dánsku se aktivně angažovali v charitativních aktivitách a sociální práci, poskytovali pomoc chudým, nemocným a potřebným.

• Svobodná evangelická kongregace (Den Frie Evangeliske Menighed, The Free Evangelical Congregation) (*1864 v Stavangeru) byla první baptistická církev v Norsku, která se postupně rozvíjela a získávala členy. Stejně jako v Dánsku se baptisté v Norsku angažovali v charitativní a sociální práci, poskytovali pomoc a podporu lidem v nouzi a zranitelným skupinám.
  

Charismatické baptistické proudy s důrazem na charismata:

• Elim Pentecostal Church (*1915, původně v Irsku): Toto je jedna z největších charismatických denominací v rámci obecných baptistů. Klade důraz na duchovní darování a projevy Duchem svatým, jako jsou mluvení jazyky, uzdravování a proroctví. EPC byla založena v roce 1915 ve městě Monaghan. Je jednou z největších charismatických denominací a její původní vznik je spojen s Azusa Street Revival. Charles Fox Parham, považovaný za jednoho ze zakladatelů hnutí hovořících jazyků, inicioval tento pohyb v letech kolem roku 1901, zatímco William J. Seymour, který byl spojen s Azusa Street Revival, sehrál důležitou roli ve šíření charismatického hnutí. Od té doby se EPC rozšířila do různých částí světa a má mnoho sborů a členů. Je důležité si uvědomit, že konzervativní a tradiční křesťané odmítají, že by události 1901-1906 byly znovuvylitím Ducha Svatého na církev a odmítají také jejich pentekostální teologii. Konzervativní křesťané spojují vznik charismatického hnutí s počátkem hnutí víry, neboť Charles Fox Parham kladl podobně silný důraz na uzdravování a víru jako to má hnutí víry. V současnosti je EPC rozšířeno po celém světě.

  EPC odmítá Hnutí posledního deště a Zjevené Syny Boží (The Latter Rains a Manifested Sons of God), vyjádřily se k těmto hnutím kriticky a většinou odmítají jejich nauky jako neslučitelné s biblickým učením.
  

• Assemblies of God (AOG, Sbory Boží) (*1914 v USA): Původně se jednalo o sborovou sít v rámci baptistického kontextu, která se později vyvinula v samostatnou denominaci. Klade důraz na projevy Ducha svatého, jako je mluvení jazyky, uzdravování a charismatické dary.

  AOG obecně nezaujímají příznivý postoj k učení Hnutí víry (Word-of-Faith), evangelia prosperity a jsou vůči nim kritičtí. AOG se obecně staví kriticky k nadměrnému důrazu na bohatství a zdůrazňují odpovědnost křesťanů ve službě bližnímu a spravedlivém zacházení s finančními prostředky.

  AOG odmítá Hnutí posledního deště a Zjevené Syny Boží (The Latter Rains a Manifested Sons of God), vyjádřily se k těmto hnutím kriticky a většinou odmítají jejich nauky jako neslučitelné s biblickým učením.
  

• Church of God (Církev Boží) (*1886 v USA): Má kořeny v baptistickém prostředí, ale vyvinula se do samostatného hnutí. Věří v projevy Ducha svatého a duchovní darování, a klade důraz na osobní zážitky a transformaci víry.

• Foursquare Gospel Church (Církev Foursquare): Tato charismatická denominace byla založena v roce 1927 v USA zakladatelkou Aimee Semple McPherson. Věří v plnost Ducha svatého a projevy duchovních darů, a klade důraz na misie, evangelizaci a sociální práci. NENÍ TO BAPTISTICKÝ... ANI TA BLÁZNIVÁ HERETIČKA NEBYLA BAPTISTKA.
  

Další organizace a projekty se zaměřující na sociální práci a službu bližnímu:

• Baptist World Alliance (*1905, v Londýně, při účasti 21 zemí): Mezinárodní organizace, která sdružuje baptisty z celého světa a podporuje humanitární a rozvojové projekty.
• Baptist Peace Fellowship (*1938): Organizace, která se angažuje v mírové práci, boji proti násilí a podporuje etické otázky související s mírem.

Je třeba poznamenat, že tyto názvy organizací jsou pouze příklady a v rámci obecných baptistů existuje mnoho dalších skupin a denominací, které se specializují na různé aspekty víry a praktik.

Strict Baptists

Strict Baptists (také známí jako Strict and Particular Baptists) jsou skupinou evangelikálních církví, které se nacházejí převážně v Anglii. Vyvinuli se jako samostatné těleso na počátku 19. století jako odnož starší Partikulární baptistické tradice. Strict Baptists sdílejí s jinými křesťanskými tradicemi víru ve fundamentální učení, jako je Trojice, božství a lidství Ježíše Krista, jeho panenské narození, vykupitelská smrt, zmrtvýchvstání a návrat ve slávě. Považují Bibli za inspirované a neomylné Boží slovo, jedinou konečnou autoritu v otázkách křesťanské víry a praxe.

Strict Baptists praktikují tzv. "omezené přijímání", což znamená, že přijímání při Večeři Páně je nabízeno pouze těm, kdo byli pokřtěni ponorem jako věřící. Mnozí Strict Baptists také věří ve "zvláštní vykoupení" (partikulární vykoupení), což je nauka, že Kristus zemřel, aby zajistil spásu určitého počtu lidí, které si vyvolil, a nikoli aby umožnil spásu neurčitého počtu lidí, kteří by mohli vybrat.

Zohledňování historického a kulturního kontextu

Při interpretaci Bible v některých baptistických kruzích se začaly v úvahu brát historické a kulturní podmínky, ve kterých biblické texty vznikly. Toto studium vedlo mnohé baptisty k odloučení od tradičních pohledů na bibli (co to znamená je vysvětleno níže).

V kontextu 19. století existovaly různé modernistické školy a autoři, kteří podporovali kritičtější přístup k biblickou interpretaci a zohledňování historického a kulturního kontextu. Některé z těchto škol a autorů zahrnovaly:

1. Vyšší kritika (Higher Criticism): Jedná se o přístup k biblickému studiu, který se zaměřuje na zkoumání autorství, datování, struktury a historického vývoje biblických textů. Vyšší kritika klade důraz na rozlišování různých zdrojů a vrstev v biblických textech a zkoumání jejich historického a kulturního pozadí.

2. Augustus Hopkins Strong: Americký baptistický teolog Augustus Hopkins Strong byl jedním z předních představitelů modernistického přístupu k bibliční interpretaci. Ve svém díle "Systematic Theology" z roku 1886 zdůrazňoval význam historického a kulturního kontextu při studiu Bible.

3. Charles Augustus Briggs (známý pro své demonstrativní roztrhání výtisku bible a exkomunikování z církve): Presbyteriánský teolog Charles Augustus Briggs byl významnou postavou ve sporech o biblickou interpretaci v americkém presbyteriánském prostředí na přelomu 19. a 20. století. Propagoval zohledňování historického kontextu a používání moderních kritických metod při studiu Bible. Od Browna, Drivera a Briggse máme hodnotný hebrejský lexikon. Co se týče Briggse, je důležité rozlišovat mezi jeho vědeckou prací a jeho teologickými názory. Jeho vědecká práce v oblasti hebrejského jazyka a lexikografie by měla být posuzována na základě vědeckých metod a důkladnosti. Je samozřejmě možné, že jeho teologické názory a postoje mohly ovlivnit jeho práci, ale aby se zjistilo, zda jeho definice slovíček byla ovlivněna jeho teologickými přesvědčeními, by vyžadovalo důkladné studium jeho práce a srovnání s dalšími lexiky a lingvistickými zdroji.

Zmiňovaná německá škola Vyšší kritiky (Higher Criticism) měla vliv na vývoj modernistického přístupu k bibliční interpretaci. Tato škola zdůrazňovala kritické zkoumání biblických textů a jejich historického vývoje. Nicméně, není možné přesně určit, do jaké míry se německá škola Vyšší kritiky přímo promítla do baptistického prostředí, protože jednotliví baptisté a baptistické společnosti mohly mít různé přístupy k biblické interpretaci a zohledňování historického kontextu.

Co když se při výkladu bible nechci spoléhat lexikony modernistických autorů?

Existují konzervativní baptisté a další konzervativní křesťané, kteří se snaží vypracovat hebrejské lexikony nezávisle na modernistickém přístupu k biblické interpretaci. Jejich cílem je zachovat tradiční biblickou víru a přístup k Písmu.

Jeden z příkladů konzervativního baptisty, který se zabýval hebrejským lexikografickým výzkumem, je Dr. Edward Joseph Young. Byl baptistickým teologem a hebraistou, který se specializoval na studium Starého zákona. Je známý svým dílem "The New Brown-Driver-Briggs-Gesenius Hebrew and English Lexicon", který je založen na dřívějším díle "Brown-Driver-Briggs Hebrew and English Lexicon" a rozšiřuje ho o nové poznatky a výklady.

Dr. Young se snažil zachovat tradiční hodnoty a konzervativní přístup ke studiu hebrejského jazyka. Jeho lexikon je často používán konzervativními biblickými badateli a teology jako alternativa k lexikonům, které mohou být ovlivněny modernistickými tendencemi.

Jak modernismus 19. století ovlivnil rovnoprávnost žen

Mezi baptisty, kteří se od tradičních pohledů na bibli odloučili a začali podporovat větší rovnoprávnost žen, se objevily různé názory a postoje. Někteří baptisté začali přehodnocovat tradiční výklad biblických textů, které byly často používány k ospravedlnění ženské podřízenosti. Při zohledňování historického a kulturního kontextu se snažili porozumět původnímu významu těchto textů a zvážit jejich aplikaci v moderním světě.

Někteří baptisté začali podporovat větší zapojení žen do služby církvi a jejich účast v kněžských a vůdcovských rolích. Ženy se staly pastorkami, kazatelkami, vedoucími sborů a aktivními členkami církevních orgánů. Bylo také prosazováno vzdělání žen a jejich účast v teologických studiích.

Názory na rovnoprávnost žen se mezi baptisty dále rozvíjely a v mnoha případech byly ovlivněny společenskými a kulturními změnami, jako například ženským hnutím za práva a emancipaci. V některých baptistických denominacích se přijímaly formální deklarace a stanoviska, která zdůrazňovala rovnoprávnost žen a podporovala jejich aktivní zapojení do církevního života.

Je důležité poznamenat, že názory na rovnoprávnost žen se mezi jednotlivými baptistickými společenstvími mohou různit a jsou ovlivněny jejich teologickými a kulturními tradicemi.