Srovnání knihy proroka Malachiáše s kázáním Ježíše na hoře (Matouš 5. kapitola)

Malachijáš

Kniha Malachijáš je poslední knihou hebrejského kanónu a patří mezi prorocké knihy. Tato kniha pojednává o proroctvích a zjeveních, které Bůh poslal skrze proroka Malachijáše ke svému lidu. Hlavním tématem knihy je kritika náboženského a morálního úpadku mezi izraelským lidem. Hospodin neslyší modlitby pro nepoctivě vybrané oběti přiváděné k oltáři. Bůh vyzývá k návratu ke spravedlnosti a oddanosti Bohu.

První část knihy Malachijáš se zaměřuje na otázku Boží lásky k Izraeli a kritizuje nedostatečnou oddanost lidu. Bůh prohlašuje, že si vyvolil Izrael jako svůj lid, ale lid se odpoutal od svého vztahu s Bohem a neprojevuje mu takovou lásku a oddanost, jakou by měl. Prorok připomíná lidu jeho hříchy a varuje je před Božím trestem. První kapitola dostatečně popisuje jak lid okrádal Boha na obětech přiváděných k obětnímu oltáři, zvířata byla s vadama nebo okleštěné.

Druhá část knihy Malachijáš pokračuje v kritice a varováních, tentokrát se zaměřuje na kněze. Prorok upozorňuje na jejich nedbalost v plnění Božích přikázání a obětních rituálů. Kritizuje nekvalitní obětiny a zneužívání systému obětí ke svému prospěchu. Bůh prostřednictvím Malachijáše vyzývá kněze, aby plnili své povinnosti s oddaností a úctou k Bohu.

Třetí část knihy Malachijáš se zaměřuje na spravedlnost a soud. Prorok vyjadřuje Boží neústupnost vůči těm, kteří páchají nepravosti a nerespektují Boží zákon, Tóru. Hospodin varuje před dnem Božího soudu, kdy budou rozlišeni spravedliví od ničemů. Prorok hovoří o příchodu mesiáše a o jeho díle obnovy. Tato kapitola slibuje očištění a obrození pro ty, kdo budou naslouchat Božímu slovu. Prorok také upozorňuje, že Boží soud přijde na ty, kteří páchají nepravosti a na ty, kdo nedbají Božích přikázání. Malachijáš končí knihu výzvou k návratu k Bohu a slibuje, že přijde prorok Eliáš, který připraví cestu pro Hospodinův příchod.

Kázání na hoře, které se nachází v Matoušově evangeliu ve 5. kapitole, obsahuje několik tématických paralel s knihou Malachijáš. Zde je srovnání mezi nimi:

1. Téma oddanosti a lásky k Bohu: S obdobným tónem jako Malachijáš i Ježíš v kázání na hoře zdůrazňuje důležitost pravé oddanosti a lásky k Bohu. Oba představují ideál spravedlnosti a vyzývají lidi, aby se vrátili k opravdovému vztahu s Bohem.

2. Kritika náboženské korupce: Podobně jako Malachijáš, i Ježíš kritizuje falešnou náboženskou praxi a pokrytectví. Oba poukazují na nekvalitní obětiny a povrchní dodržování Božích přikázání.

3. Slíbený příchod proroka: V knize Malachijáš je slíben příchod proroka Eliáše jako předzvěst příchodu Hospodinova dne. V Ježíšově kázání na hoře se nepřímo odkazuje na toto proroctví, když mluví o Janu Křtiteli, který připravil cestu pro Ježíšův příchod.

Je však třeba poznamenat, že kázání na hoře je rozsáhlejší a zahrnuje širší spektrum témata než kniha Malachijáš. Kázání na hoře zahrnuje také učení o pokání, milosrdenství, úctě k bližnímu a mnoho dalších etických principů, které se v Malachijáši neobjevují.

Detailní výpis nařízení a přikázání, které zopakoval Ježíš a zároveň se vyskytují v knize Malachijáš:

Verše	Téma (zkráceně)
Mt 5:17-19	Zákon a přikázání
Mt 5:21-26	Nenávist
Mt 5:27-30	Chtíč
Mt 5:33-37	Pravdivost
Mt 5:38-42	Odměna a pomsta
Mt 5:43-48	Láska k nepřátelům
Mt 6:1-4	Projev nábožnosti
Mt 6:5-15	Modlitba
Mt 6:16-18	Půst
Mt 6:19-24	Bohatství a majetek
Mt 7:1-5	Soud nad druhými
Mt 7:7-12	Proseba a dávání
Mt 7:13-14	Úzká a široká cesta
Mt 7:15-20	Ovoce falešných proroků
Mt 7:24-27	Stavitelé na skále

Tato tabulka ukazuje, která témata se vyskytují jak v Ježíšově kázání na hoře v Matouši, tak i v knize Malachijáš.

Ještě je třeba pokračovat v tabulce, abychom zahrnuli více shod mezi Ježíšovým učením a knihou Malachijáš. Omlouvám se za nedostatečnou úplnost. Zde je rozšířený výpis nařízení a přikázání:

Verše	Paralela v Ml	Téma (zkráceně)
Mt 5:17-19	Ml 4:4 / Ml ČEP 3:22	Zákon a přikázání
Mt 5:21-26	Ml 2:10-16	Nenávist
Mt 5:27-30	Ml 2:14	Chtíč a rozvody
Mt 5:33-37	Ml 3:7-9	Pravdivost a poctivost
Mt 5:43-48	Ml 1:6-8	Láska k nepřátelům
Mt 6:1-4	Ml 3:10	Projev nábožnosti
Mt 6:5-15	Ml 1:11-14	Modlitba
Mt 6:16-18	Ml 3:16-18	Půst
Mt 6:19-24	Ml 3:8	Bohatství a majetek
Mt 7:1-5	Ml 3:5	Soud nad druhými
Mt 7:7-12	Ml 3:7	Prosba a dávání
Mt 7:13-14	Ml 3:18	Laskavost Boha Otce, Úzká a široká cesta
Mt 7:15-20	Ml 3:3	Ovoce falešných proroků
Mt 7:21-23	Ml 2:17	Skutečná oddanost
Mt 7:24-27	Ml 4:2	Stavitelé na skále
Mt 9:13	Ml 1:11	Milosrdenství
Mt 11:10-14	Ml 4:5-6	Příchod proroka Eliáše
Mt 17:10-13	Ml 4:5-6	Příchod proroka Eliáše

Tato rozšířená tabulka obsahuje další paralely mezi Ježíšovým učením a knihou Malachijáš, které se týkají dalších témat a veršů.

Mt 5:17-20	Ml 3:19-22	Zákon a přikázání (v anglických biblích 4:1-4:6)
Mt 5:21-22,23-24	Ml 2:10-12	Nenávist k bratru (bratrem je ten kdo se chce řídit Božími Zákony)
Mt 5:27-30	Ml 2:14	Chtíč, nevěra a rozvody
Mt 5:33-37	Ml 1	Pravdivost a poctivost

Jsou tam celkem tři paralely: 1) Ježíš potvrzuje Mojžíšův Zákon stejně jako Malachijáš, 2) Ježíš potvrzuje, že Bůh nepovolil rozvody stejně jako Malachijáš 3) Ježíš se vyjadřuje k tématice oltáře a slibům, podobně jako Malachijáš, což má v konečném důsledku vliv na naplňování základních principů Božího Zákona, Tóry (přikázání Budeš milovat).

1. řádek tabulky

Potvrzení Tóry. Malachijáš i Ježíš vyzývají k dodržování Mojžíšova Zákona.

"Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. Amen, pravím vám, Dokud nepomine nebe a země, nepomine ani jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by však zachovával a učil, bude v království nebeském vyhlášen velkým. Neboť pravím vám: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského." (Mt 5:17-20)

Pro výklad Malachiáše 3:22 kde se píše, že věřící mají dodržovat Mojžíšovu Tóru je nesmírně důležitý předchozí kontext, kde se mluví o zničení svévolníků. Svévolník je člověk porušující Boží nařízení a páchající nepravost. Bůh opakovaně používá slovo "strniště" ve spojitosti s vylitím ohně Božího soudu, tedy hněvu. Svévolníky pozře oheň jako strniště. 

"Hle, přichází ten den hořící jako pec; a všichni opovážlivci i všichni, kdo páchají svévolnosti, se stanou strništěm. A ten přicházející den je sežehne, praví Hospodin zástupů; nezůstane po nich kořen ani větev. Ale vám, kdo se bojíte mého jména, vzejde slunce spravedlnosti se zdravím na paprscích. Rozběhnete se a budete poskakovat jako vykrmení býčci, rozšlapete svévolníky, že budou jako popel pod chodidly vašich nohou v ten den, který připravuji, praví Hospodin zástupů. (22) Pamatujte na Tóru (תורת torat - zákon) mého služebníka Mojžíše, jemuž jsem vydal na Chorébu pro celého Izraele nařízení a práva." Malachiáš 3:19-22

2. řádek tabulky (Paralela je až s řádkem 4. - obětování při oltáři)

Hněv a zatracování svého bratra.

"Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům: Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu. Já však pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu." Matouš 5:21-22

V Ježíšových kázáních se vyskytuje dualismus nebo rozdělení mezi těmi, kdo konají vůli Otce a těmi, kdo následují zlého ducha nebo jsou oddáni Satanovi. Ježíš tím vyjadřuje rozdíl mezi těmi, kdo žijí podle Božích principů lásky, spravedlnosti a pravdy, a těmi, kdo se oddělili od těchto principů a žijí v hříchu a zlu.

Slovíčko "svého" v tomto kontextu podtrhává vztah mezi lidmi. V kontextu na otázku kdo je bratr lze odpovědět:

Řekl: "On však odpověděl tomu, kdo mu to řekl: "Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?" Ukázal na své učedníky a řekl: "Hle, moje matka a moji bratři. Neboť kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka."
 (Matouš 12:48-50)

Ježíš tím naznačuje, že skutečnou rodinou jsou ti, kteří jsou oddáni Bohu a konají Jeho vůli. V tomto kontextu bratr nebo sestra neodkazuje na biologický vztah, ale na duchovní spřízněnost a oddanost Bohu. Podle této definice tedy vykládám i Mt 5:21-22.

"Což nemáme my všichni jednoho Otce? Což nás nestvořil jediný Bůh? Proč jsme vůči sobě věrolomní a znesvěcujeme tak smlouvu svých otců? Věrolomně jedná Juda, ohavnost se páchá v Izraeli i v Jeruzalémě. Juda znesvěcuje svatyni, kterou Hospodin miluje, oženil se s dcerou cizího božstva. Každého, kdo se toho dopouští, vyhladí Hospodin z Jákobových stanů, bdícího i odpovídajícího, i toho, kdo přináší obětní dar Hospodinu zástupů." Malachiáš 2:10-12

3. řádek

Chtíč

Matouš 5:27-32  Slyšeli jste, že bylo řečeno: `Nezcizoložíš.´ Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci. Jestliže tě svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe, aby zahynul jeden ze tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla.  A jestliže tě svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoď pryč, neboť je pro tebe lépe aby zahynul jeden ze tvých údů, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla. (31-32) Také bylo řečeno: `Kdo propustí svou manželku manželku, ať jí dá rozlukový lístek!´ Já však vám pravím, že každý, kdo propouští svou manželku mimo případ smilstva, uvádí ji do cizoložství; a kdo by se s propuštěnou ženou oženil, cizoloží.

Malachiáš 2:14-17 Ptáte se proč? Proto, že Hospodin je svědkem mezi tebou a ženou tvého mládí, vůči níž ses zachoval věrolomně, ačkoli je to tvá družka a žena podle smlouvy. (15) Což on neučinil člověka jednoho a nedal mu částku ducha? Oč má ten jeden usilovat? O Boží potomstvo. Střezte svého ducha, nikdo ať se nezachová věrolomně k ženě svého mládí.16-17  "Každý ať nenávidí rozvod, praví Hospodin, Bůh Izraele, ať na svém oděvu přikryje násilí, praví Hospodin zástupů." Střezte tedy svého ducha, nejednejte věrolomně! Unavujete Hospodina svými slovy. Ptáte se: "Čím ho unavujeme?" Tím, že říkáte: "Každý, kdo se dopouští zlého, líbí se Hospodinu, takovým on přeje." Anebo: "Kde je Bůh zastávající právo*?"

* Poznámka - אֱלֹהֵי הַמִּשְׁפָּט - elohé hammišpat - zde je slovo Bůh v množném čísle a slovo právo se ve skutečnosti vztahuje pouze k Tóře jakožto jedinému spolehlivému měřítku spravedlnosti, má však také další význam - soud, a proto lze přeložit také: "Kde je Bůh - soudce" nebo "Kde je Bůh který nás bude soudit". Řečníci se tak vysmívají prorokovi Malachijáši, že se jim nic zlého nestane.)
Ježíš zopakoval Malachiáše v tomto ohledu, že Bůh nenávidí rozvody právě z toho důvodu, že propuštěná manželka si nemůže vzít jiného muže a pokud si vezme, tak je v cizoložství dokud její původní manžel nezemře. Malachiáš akorád přidal to, že manžel ani manželka se vůči své polovičce nemají dopouštět násilí.

4. řádek

"Dále jste slyšeli, že řečeno bylo otcům: `Nebudeš přísahat křivě, ale splníš Hospodinu přísahy své.´ Já však vám praví, abyste nepřísahali vůbec; ani při nebi, protože nebe je trůn Boží; ani při zemi, protože země je podnož jeho nohou; ani při Jeruzalému, protože je to město velikého krále; ani při své hlavě nepřísahej, protože nemůžeš způsobit, aby ti jediný vlas zbělel nebo zčernal. Vaše slovo buď `ano, ano - ne, ne´; co je nad to, je ze zlého." Matouš 5:33-37

"Říkáte: »Ach, nač se trápit?« a vše odbýváte, praví Hospodin zástupů. Přinášíte, co bylo vzato násilím, kulhavé i nemocné přinášíte jako obětní dar. Což si mohu oblíbit, co je z vaší ruky? praví Hospodin. Buď proklet chytrák, jenž má ve svém stádu samce, a složí-li slib, obětuje Panovníku zvíře vykleštěné. Neboť já jsem velký Král, praví Hospodin zástupů, mé jméno budí mezi pronárody bázeň." (Malachiáš 1:13-14)

Oba verše mají společné téma poctivosti i oltář. Sliby se v Izraeli obvykle prováděly u oltáře. Ježíš mluvil o plnění slibů, Malachiáš také mluví o tom, že mají plnit své sliby a závazky vyplývající ze smlouvy. Téma se sice zdá odlišné kvůli tomu, že Malachiáš kladl důraz na obětiny a okrádání Boha, ale podstatou obětí bylo naplňování smlouvy a dodržování závazků ze smlouvy plynoucí. Podstatou Tóry je láska k Bohu na prvním místě a milosrdenství k bližnímu. Sliby, které židy dávali se pravděpodobně týkali právě těchto věcí. Modernímu západnímu člověku se tyto souvislosti nezdají patrné na první pohled, ale má to také souvislost s tím co Ježíš kázal o v Mt 5:21-26 o daru na oltáři, to se týká usmíření s bratrem (viz 2. řádek tabulky).

Je možné najít další paralely v Ježíšově kázáních

Další paralely z celého Matoušova evangelia už nejsou tak výstižné, ale dají se najít. Matouš 7. kapitola (podobně jako Jan 16) káže o ohni Božího soudu, který pozře Boží nepřátele (svévolníky).

Matouš 7:15-26  "Dávejte si pozor na falešné proroky, kteří k vám přicházejí v ovčím rouše, ale uvnitř jsou to draví vlci. Poznáte je podle jejich ovoce. Sklízejí se snad hrozny z trní a fíky z bodláčí? Tak tedy každý dobrý strom nese dobré ovoce a špatný strom nese zlé ovoce. Dobrý strom nemůže nést zlé ovoce a špatný strom nemůže nést dobré ovoce. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a vhozen do ohně. A proto je poznáte podle jejich ovoce. Ne každý, kdo mi říká `Pane, Pane´, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce, který je v nebesích. Mnozí mi v ten den řeknou: `Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony a nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?´ A tehdy jim vyznám: `Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě, vy, kdo konáte nepravost!´"
"Kdokoli tedy slyší tato má slova a plní je, bude podobný moudrému muži, který postavil svůj dům na skále. Pak padl déšť a přišly záplavy a vály větry a udeřily na ten dům, ale nespadl, protože byl založen na skále. Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podobný bláznivému muži, který postavil svůj dům na písku. ..."
Lze shrnout to, že Ježíš jen opakuje slova z Tóry způsobem, který je přijatelný pro prosté lidi. Jeho Slovo je Slovo Boží, které je stejné a nemění se, ačkoliv nemáme chrámy ani oltáře, na kterých bychom mohli obětovat Bohu zvířecí oběti, Bůh však požaduje stále ty stejné činy: poctivost, přímost, důvěru v Boží slovo. Všichni hřeší, ale někteří jednají podle a pro ty Bůh nemá žádné slitování. Nazývá je plevelem nebo stromy bez ovoce, kteří budou spáleni ohněm.
Podobně i v Malachiáši je řeč o spálení svévolníků:

Malachiáš 3:3 a 4 "Tavič usedne a pročistí stříbro, pročistí syny Léviho a přetaví je jako zlato a stříbro. I budou patřit Hospodinu a spravedlivě přinášet obětní dary." (5) "Předtím vás však přijdu soudit, rychle usvědčím cizoložníky a čaroděje, křivopřísežníky, utiskovatele námezdníků, vdov a sirotků, ty, kdo odpírají právo bezdomovci a mě se nebojí, praví Hospodin zástupů."

Zajímavé je, že Ježíš opakuje to samé i v Nové smlouvě, kterou všichni křesťané přijímají ori sebe; Ježíš to však zobecnil a nezmiňoval jen jeden kmen. Malachijáš také zmínil, že oběti, které byly násilím vzaty chudým lidem (možná proto měly vady) Bůh nechce a proto Bůh vyhladí tyto svévolníky, kteří to dopustili, kteří nemají soucit s ubožáky. Takto Bůh svou Tóru a přikázání na oběti/desátky nezamýšlel. Oni zneužili systém desátků či obětních darů a proto Bůh poslal Malachijáše, aby oznámil, že Bůh je zničí svým ohněm. Je to skutečně vážné Slovo, proti těm, kdo zpochybňují a zlehčují prorocké slovo, a překrucují ho tím, že vykládají určité pasáže symbolicky, aby mohli alibisticky omlouvat své hříchy, totiž vykořisťování a lichvu chudých.

Dále máme paralelu ve které Malachiáš vykresluje laskavost Boha Otce ke svým věrným a poctivým služebníkům:

"Tehdy ti, kteří se bojí Hospodina, o tom rozmlouvali; Hospodin to pozoroval a slyšel. A byla před ním sepsána pamětní kniha se jmény těch, kteří se bojí Hospodina a mají na mysli jeho jméno. "Ti budou, praví Hospodin zástupů, v den, který připravuji, mým zvláštním vlastnictvím, budu k nim shovívavý, jako bývá shovívavý otec k synu, jenž mu slouží."" Malachiáš 3:16-17

 

Ježíš to opakuje podobnými slovy a navíc ještě varuje před falešnými proroky podobně jako Malachiáš varoval tyto falešné proroky, kteří zlehčovali Boží proroctví, Slovo, které je usvědčovalo z hříchů a poselství o jejich záhubě. Dále Ježíš znovu podtrhává a zdůrazňuje, že on nevyučuje nic jiného než Tóru a Proroky, z nich vychází a to samé požaduje!

 

"Což by někdo z vás dal svému synu kámen, když ho prosí o chléb? Nebo by mu dal hada, když ho prosí o rybu? Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, tím spíše váš Otec v nebesích dá dobré těm, kdo ho prosí!" Mt 7:9-11
"Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy jednejte s nimi; v tom je celý Zákon, i Proroci. Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá. Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky?" Mt 12-16